Velká čísla mluví jasně. Česko je po čtyřech mimořádně dobrých letech na vrcholu ekonomického cyklu. Ještě nikdy se tu nežilo lépe a co je hlavní, situace se zatím dál zlepšuje. Vývoz je na rekordní úrovni a továrny nebývale investují. Výroba se rozšiřuje, nezaměstnanost už loni spadla na nejnižší úroveň v Evropské unii. Mzdy stoupají, koruna zpevňuje, Eurostat odhaduje zdejší životní úroveň už na 90 procent průměru EU.
Nejde o žádný nevysvětlitelný zázrak. Česko coby ekonomika protkaná vazbami na zbytek světa těží z příznivé situace kolem sebe. Páteř průmyslu tvoří výroba aut a pro ně je typické, že v dobrých časech jdou na odbyt víc než jiné zboží. V Česku je tento cyklický boom ještě posílen tím, že automobilky a výrobci dílů tu zapustili kořeny a v poslední době mnozí ještě svoje zdejší závody rozšířili.
Idylu občas kazí zprávy o nedostupných bytech nebo milionech exekucí, jinak ale ze statistik lze těžko vyčíst něco jiného, než že Česko po hmotné stránce prožívá vrchol blaha. Jak „ekonomický růst“ vypadá, když se místo pohledu z výšky zaostří na jedno konkrétní průměrné místo uprostřed republiky? Kdo chce prosperitu vidět, nedá mu to moc práce.
Domek pro Porsche
Přepravky a krabice zabírají mezi stroji každý volný metr, v nejužších chodbičkách se dá sotva projít. Robert Záboj občas v labyrintu zmizí. Pohovoří s mladou dělnicí, jejíž pracoviště je po hlavu zastavěné, aby se pak na jiném místě znovu vynořil.
Záboj ve…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
