Vzít, pohřbít, zaslíbit Kristu

Na 16 tisíc přísloví z více než 240 jazyků a 150 zemí má v databázi nizozemská literární badatelka Mineke Schipper. Největší ohlas získala její publikace Nikdy si neber ženu s velkýma nohama. Ženy v příslovích z celého světa, která nedávno vyšla česky a kde z nich skládá čtivou sondu napříč časem i kontinenty. Ukazuje, co přísloví vypovídají o ženském těle, životních fázích, sexu nebo ženské práci. Rozebírá také nejčastější metafory: žena jako zranitelná nádoba, jako jídlo pro muže, jako krásná rostlina či zvíře.

Připouští, že muži tu vystupují jako tyrani stejně jako nejistá stvoření. Že ženy se jeví jako oběti, ale mohou na sebe brát podobu bytostí, jejichž moc pramení „z okouzlující krásy, úžasné plodnosti, energické pracovitosti a silné vůle“. Převažující tendence je však podle ní jasná. Většina přísloví nakonec potvrzuje stávající mocenskou hierarchii a údajně „přirozený řád věcí“ – neboli jejich smyslem je obhájit zájmy a pohledy mužů. Jako to španělské, že „ženu s velkými prsy si musíš vzít, pohřbít, nebo zaslíbit Kristu“ – tedy muž má problém s pudy, ale „řešení“ postihne ženu. Leitmotivem knihy je tak polemika se sexismem, jež místy přechází až v osobní rozhořčení s četnými vykřičníky (k nimž české vydání přidává nemálo překlepů). Možná autorka přísloví příliš homogenizuje a nebere v potaz historický vývoj, ale každopádně ukazuje, že je jen málo těch „odvážnějších“, kde je žena aktivním subjektem.

Řada přísloví je krutá či cynická, ale badatelka…