Dopisy

Anketa

Respekt 20/2018

Udivilo mě, že jste dali v anketě prostor úvahám Václava Klause st., které bagatelizují současné oprávněné obavy ze sucha a urážejí v této souvislosti nejmenované  „zelené ideology a pisálky“. Legitimizujete tak názory a formu diskuse, které by neměly mít místo v seriózním časopise, za který je Respekt považován. Mimochodem, Václav Klaus jako profesor ekonomie fauluje i po odborné stránce, když ztotožňuje objektivně existující „vzácnost“ srážek  se „vzácností“, s níž operuje  středoproudá ekonomie. V tomto druhém případě se jedná o ekonomický postulát, že  „zdroje“ jsou vždy „vzácné“, ale pouze z hlediska lidského subjektu, který se pak  rozhoduje podle „užitku“, plynoucího z jejich „spotřeby“. Voda ale bohužel začíná být vzácná zcela objektivně, což má dopady nejen na jednovrstevnaté lidské subjekty, které jsou osou ekonomistického myšlení, ale na celou přírodu, která v něm naopak odpovídající místo nemá. K naší velké škodě.

RNDr. Naďa Johanisová, Ph.D., katedra environmentálních studií Fakulty sociálních studií MU

Despekt

Respekt 20/2018

Znečišťování vzduchu prachem probíhá nejen bez zájmu ministerstva životního prostředí, ale vydatně přispívají i volená zastupitelstva, jejichž většina se bohužel vyznačuje neznalostí a nezájmem o životní prostředí.

Příkladem je Praha. V pracovní dny a za pěkného suchého počasí jsou v parcích a na chodnících vidět zaměstnanci města či jeho firem chodící s motorovými fukary a odfukující tu posekanou trávu, tu listí z jednoho místa na druhé nebo ho foukají z chodníku na silnici a opačně. Listí se fouká špatně, ale vydatná oblaka prachu a značný hluk jsou hlavním produktem takové činnosti.

Kdybychom měli na magistrátu a na MŽP lidi myslící hlavou, tak by tuto činnost už dávno jako zdraví škodlivou zakázali.

Pavel Filka

Všude chtějí skauty

Respekt 21/2018

Článek mně způsobil radost. Jen bych ráda upozornila, že do skautu se nechodí. Skautem se člověk stane, nebo ne, pokud se neřídí skautskými ideály. Já jsem se stala skautkou na celý život již v roce 1946. Poté jsem v roce 1968 pracovala v náčelnictvu a od roku 1990 jsem byla místonáčelní dívčího kmene. Je mi 86 let, už nejsem aktivní činovnicí, ale upřímně se raduji z práce mladé generace. Vadí mi však to, že se ke skautskému hnutí hlásí i ti, kteří opravdu jen do skautu chodili. Pozdravuji celou vaši redakci a děkuji vám za to, že jste!

Alena Tománková, Ostrava

Dlouhý stín Václava Klause

Respekt 21/2018

Ochranou klimatu se sice profesně detailně nezabývám, nicméně toto téma jako občanský aktivista dlouhodobě sleduji. Proto plně souzním s obsahem článku a hlavně s jeho závěrem, že Václav Klaus umně dokázal během deseti let svého prezidentování na Hradě (ale i dříve) démonizovat ty „zatracené neziskovky“ a znechutit řadu korektních odborníků mu trvale oponovat. V této souvislosti si dovoluji připomenout jeho bizarní názory, za které v anketě o antiekologický výrok získal třikrát Zelenou perlu: 1) „Ekologie není věda. S vědou nemá nic společného. Je to ideologie“ (1995), 2) „Občanská společnost je polemika se svobodnou společností! A je povinností každého demokrata ze všech svých sil do konce svých věků proti ní bojovat!!!“ (2005) a 3) „Žádné ničení planety nevidím, nikdy v životě jsem neviděl a nemyslím, že nějaký vážný a rozumný člověk by to mohl říci“ (2007).

Miroslav Patrik, předseda Dětí Země