To ale musel být večírek! Všichni vypadají na fotkách v galerii tak rozesmátí a šťastní. A těch lajků a komentářů, některé psané ještě nad ránem před pádem do postele. Vroucí vyznání („Lidi, miluju vás, bylo to super J“) střídají narážky na noční mikropříběhy, srozumitelné jen aktérům samotným („S Frantou už po půlnoci nikdy…“).
Ano, musel to být parádní mejdan. Má jen jedinou nevýhodu – že jste na něm nebyli. A jak si tak prohlížíte záplavu veselých fotografií, účinek na vaši nervovou soustavu je úplně opačný. Lehká tíseň na hrudníku, sevřené hrdlo, hlavou se honí nejistota ohledně vašeho místa v lidské smečce. Je vám z toho večírku smutno.
Pasivní konzumace
Pokud jste takové pocity závisti a osamění nikdy nezažili, gratulujeme. Podle všeho jsou ale mnohem běžnější, než si býváme ochotní připustit. Dokonce tak běžné, že se k negativnímu účinku sledování sociálních sítí na psychiku poprvé doznal i samotný provozovatel největší z nich. V blogovém příspěvku z půlky prosince šéf výzkumu Facebooku David Ginsberg napsal, že vědecké studie ukazují, že pasivní konzumace obsahu jeho zaměstnavatele způsobuje, že se lidé cítí špatně.
Potvrzuje to ostatně čím dál víc studií. Asi nejdůkladněji vliv Facebooku na emoce zmapoval výzkum amerických vědců Holly Shakya a Nicholase Christakise publikovaný letos v dubnu. Zahrnoval více než pět tisíc lidí, kteří vědce pustili do svých facebookových účtů a po dobu dvou let průběžně podávali zprávy, jak se mají. Výzkumníky zajímal…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu