0:00
0:00
30. 12. 20174 minuty

Názory a pravidla

V případě Polska nejde o trest, ale sebezáchovu EU

Dva roky varovala Evropská komise polskou vládu, že proti ní kvůli změnám v justici zahájí kárné řízení – až se to skutečně stalo. Poprvé v historii Evropské unie byl aktivován článek sedm, což je proces, na jehož konci může být Polsko zbaveno hlasovacích práv. Evropská komise se k tomu rozhodla z obavy o osud právního státu v Polsku. Polská vláda a její zastánci po celé Unii – především z východní Evropy, včetně Česka – se brání, že je to politicky motivovaný krok a vměšování se do vnitřních záležitostí Polska. A na důkaz vzdoru proti takovému postupu polský parlament sporné zákony předminulý týden definitivně schválil a prezident Andrzej Duda podepsal.

Polská vláda a kritici komise mají samozřejmě pravdu. Evropská unie je politický projekt, „právní stát“ je politický termín a možnost sousedů „vměšovat se“ do vnitřních věcí členských států je samotný základ Unie. Jinak by společná pravidla byla nevymahatelná. Otázky stojí jinak. Je postup komise oprávněný? A pokud ano, je nejtvrdší možný postih, jímž Unie Polsku hrozí, moudrá cesta?

↓ INZERCE

Pro odpověď si shrňme alespoň některé z novinek, jež čerstvě schválené polské zákony přinášejí. Až dosud u našich severních sousedů například rozhodovala o tom, kdo splňuje podmínky pro práci soudce, samosprávná soudcovská rada. Ta může vést proti soudcům disciplinární řízení. Zákon její samosprávnost ruší, bude kompletně znovu zvolená a 23 z jejích 25 členů buď politici vyberou, nebo to sami politici budou.

Na polském Nejvyšším soudu…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články