Arytmie strachu

Kdykoli mluví o hudbě, kterou skládá pro své filmy, používá přirovnání s kobercem. „Celý film je dům a hudba v něm funguje jako koberec. Přijdu ho položit, až když je dům postavený. Lidé po něm chodí, cítí se pohodlně a za chvíli přestanou vnímat, že tam vůbec je,“ popisuje své pojetí svérázný filmový režisér a hudební skladatel John Carpenter v životopisném dokumentu Fear Is Just the Beginning.

S blížící se sedmdesátkou se však mistr hororového žánru odhodlal k nečekanému kroku. Dal se svým synem Codym a kmotřencem Danielem Daviesem dohromady kapelu, natočil dvě alba plná atmosférických syntezátorových instrumentálních skladeb a stal se z něj koncertující muzikant, který na festivalech přitahuje davy. Nyní excentrický Carpenter s rozčepýřeným účesem šedých vlasů a přísným knírem udělal, co se dalo čekat: pod názvem Anthology: Movie Themes 1974–1998 dal dohromady své nejznámější filmové skladby a znovu je natočil v sehrané sestavě. Obrazně řečeno vytáhl koberce z domu na vzduch.

Carpenterova antologie ukazuje, že hudba v jeho dnes už kultovních filmech Přepadení 13. okrsku,Halloween,Mlha nebo Útěk z New Yorku nemá zdaleka tak služebnou funkci, jakou jí sám připisuje. Zároveň je markantní, nakolik je režisérův odkaz přítomný v současné filmové a televizní tvorbě. Z hororu se letos stal žánr číslo jedna. Fenomenální komerční úspěch slaví adaptace románu Stephena Kinga To, dobře si vede napínavý snímek