Letos uplynulo 100 let od smrti polského lékaře Ludvíka Lazara Zamenhofa, tvůrce esperanta, a zároveň 130 let od vydání první učebnice tohoto uměle vytvořeného jazyka. „Když se naučíte esperanto, máte skvělé startovací podmínky pro učení se jiným jazykům,“ říká Petr Chrdle, lektor a vedoucí delegát Světového esperantského svazu pro ČR.
UNESCO zařadilo oněch 100 let od úmrtí polského židovského lékaře L. L. Zamenhofa mezi významná výročí letošního roku. Není ale esperanto v dnešní době přece jen přežitkem a jakýmsi klubem podivínů? Globálním jazykem je přece hlavně angličtina.
Ano, máte pravdu v tom, že dnes je to angličtina, především zásluhou nejsilnější světové mocnosti – Spojených států. Když byli nejmocnější Římané, byla to latina. Později francouzština, pak v části světa němčina, jinde ruština. Esperanto za sebou nemá ekonomické, vojenské ani politické zázemí, nicméně pro své etické vlastnosti si získává stále dost lidí.
Myslíte to, že dějiny jsou provázeny snahami národů i etnik o vlastní jazyk, ale esperanto jde proti tomuto proudu.
Ano, smyslem je komunikace na vyšší etické úrovni, jelikož jsou si mluvčí rovni, neboť esperanto se museli všichni naučit. Navíc jej autor esperanta stvořil, aby napomohl uchovat jazyky národní, právě šíření jazyka silnějšího vždy ohrožuje existenci jazyků menších národů. Proto jich už tolik zaniklo a stále zanikají.
Jaká…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu