Neočekávané chování: Podivuhodný příběh behaviorální ekonomie

Někdy okolo druhé světové války se „ekonomie“ rozhodla, že bude stejně exaktní vědou jako třeba fyzika. Začala produkovat vzorce, jež měly popisovat nejprve ekonomické jednání lidí a časem jednání lidí vůbec, protože peníze jsou přece za vším. Na rozdíl od fyziky však ekonomie čelila jedné nepříjemnosti – lidem. Naštěstí se problém podařilo vyřešit abstrakcí člověka na bytost, která se vždy rozhoduje racionálně a správně. Vznikl model člověka homo economicus, zkráceně ekon. Díky němu fungovaly i všechny vzorečky – bohužel však přišli ekonomové-heretici s tím, že tuto bytost nemohou najít. Začali dělat experimenty a zkoumat, jak se lidé doopravdy rozhodují. Zjistili, že se nechávají vláčet emocemi a předsudky, jsou líní, chaotičtí a ze všeho nejmíň připomínají ekony. Tak postupně vznikl směr známý jako behaviorální ekonomie, jenž boří představy „klasické“ ekonomie o jednání lidí.

Komu to připomíná knihu Myšlení rychlé a pomalé od Daniela Kahnemana, je na správné stopě. A kdo ji také četl, nemusí už sáhnout po Neočekávaném chování od profesora Richarda Thalera. Podtitul jeho díla slibuje příběh, ale jedná se spíše o historky: kdy, kde a koho potkal, jak kdo ze slavných ekonomů působí a co humorného zažil na konferencích. Abychom mu nekřivdili, jak se behaviorální ekonomie vyvíjela a s čím se musela potýkat, to se čtenář nakonec dozví, ale strhující četba to není. Thaler je spíš povrchní, což ale neznamená, že by byl aspoň výjimečně srozumitelný. Když už se…