Větve jednoho stromu

Narodit se jako dcera Mariny Cvetajevy byla náročná role, kterou by Ariadna možná raději nedostala. Právě z její perspektivy vypráví o životě proslulé ruské básnířky finská spisovatelka Riikka Pelo, která svázala svůj život na několik let s Prahou podobně jako rodina Mariny Cvetajevy. I díky nabyté znalosti češtiny mohla posbírat materiál na knihu Náš všední život, která teď vyšla česky.

Cvetajeva (1892–1941) přišla do Prahy čtyři roky po vzniku samostatného Československa, Pelo se tu pohybovala na počátku devadesátých let. A atmosféra si mohla být podobná, elektrizující novými začátky. „Mé vlastní zážitky se mi spojily s básněmi Cvetajevy, které vznikly během jejího pobytu v Čechách. Připadala mi jako spřízněná duše,“ vzpomínala při letošní návštěvě Prahy už jako uznávaná autorka.

Zatímco básnířka se svou složitou povahou zůstávala v české emigraci izolovaná, Pelo (1972) se zapojila do místního kulturního kvasu, dokonce hostovala ve skupině Ecstasy of St. Theresa. Jako spisovatelka debutovala v roce 2006 románem o vesnici rozdělené náboženstvím. Vztah s prvorozenou dcerou básnířky ji však stále přitahoval, a nakonec se jej rozhodla vykreslit ve své druhé próze. Do původně plánovaného intimního příběhu přitom nutně musela vstoupit i dramatická totalita, která mnohé určila.

Na obtíž

Příběh se odvíjí ve dvou časových rovinách, ve dvou prostředích a z pohledu dvou vypravěčů. Pravidelně se střídá srpen 1939, kdy se Cvetajeva se svým manželem Serjožou a…