Český parlament je v Evropě jedním z posledních tří, kde se ještě pracuje s pomocí stenografie. Služebně nejstarší stenograf na světě Jiří Novák (90) se délkou svého působení v parlamentu – 65 let – zapsal dokonce do České knihy rekordů. „Je to kulturní hodnota,“ říká – a tento rychlý druh písma za relikt minulosti nepovažuje.
Studoval jste několik vysokých škol. Jak jste „skončil“ u těsnopisu?
Mohu-li to na někoho svést, tak na dědečka z matčiny strany – byl poslancem Národního shromáždění, ministrem a v letech 1932–1935 předsedou Poslanecké sněmovny, takže jsem byl kádrově invalidní a stále vyhazován. Po válce ze studií filozofie a sociologie, následně z práv. Poté jsem se přihlásil na pedagogickou fakultu, na obor matematika – fyzika, o který nebyl zájem, ale hned po prvním semestru mě také vyhodili. Mezitím jsem si udělal aprobaci pro obor grafické předměty, do něhož spadal těsnopis, krasopis a psaní na stroji; můj otec chtěl, abych uměl i něco praktického. Mohl jsem krátce učit na ekonomické škole, pak následovala na čtyři semestry fakulta teologická. Když mě přijali do Státního ústavu těsnopisného, kde se nejspíš podle tehdejšího režimu nedalo nic zkazit, zůstal jsem tam až do roku 1990.
A kdy jste nastoupil jako parlamentní stenograf?
Bylo to 2. prosince 1952, po vykonání státní zkoušky z komorního těsnopisu. I s mým kádrovým profilem mě vzali, byl akutní nedostatek komorních…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
