Dopisy

Tankový rokenrol

Respekt 22/2017

Výborně napsáno, těším se na knížku.

Ale jako historik a přímý účastník dění musím události upřesnit. Především je třeba uvést, že vyjednávání odsunu vedl čtyřčlenný tým, jmenovaný ministrem zahraničí Dienstbierem. Byl v něm náměstek ministra Vacek, generál Ducháček, Luboš Dobrovský a já.

Prvním úkolem nového vedení MZV bylo přesvědčit moskevskou vládu o tom, aby delegaci k jednání o odchodu jejich vojska z naší země vůbec vyslala! Ministr Dienstbier dvakrát jednal v Moskvě s ministrem Ševardnadzem, ale teprve z rozhodnutí Gorbačova přijela jejich delegace 15. ledna 1990 k jednání.  Na první schůzku přijeli Rusové se zadáním vyjednat novou smlouvu o pobytu vojsk u nás! První velká a konfrontační diskuse se vedla, o čem se tedy bude jednat. Našli výborný diplomatický kompromis – jednání budou o pobytu sovětských vojsk, včetně jejich odchodu. Po šesti týdnech někdy velmi dramatických, většinou čtyřdenních jednání střídavě v Praze a v Moskvě s pomocí právníků, vojenských expertů, dopraváků, celníků byla vyjednána dohoda o odchodu sovětských vojsk z území ČSSR, kterou 26. února podepsali ministři zahraničí obou zemí v Moskvě, za přítomnosti obou prezidentů, Havla a Gorbačova.

Michael Kocáb za námi přišel na ministerstvo ještě v prosinci 1989, když už jsme měli rozjetou přípravu příštích jednání, s návrhem, že sestaví parlamentní komisi, která by s podobnou komisí sovětského parlamentu vedla paralelní jednání o odchodu vojsk. Byl to návrh nerealizovatelný. Pak opravdu vstupuje na scénu, až když je smlouva podepsána a je jmenován generál Ducháček jako vedoucí skupiny především vojenských odborníků pro dohled nad prováděním odchodu. A s touto skupinou pak Michael Kocáb, tehdy člen doplněného parlamentu, provádí kontrolní návštěvy u sovětských útvarů. A mimo jiné se výborně postaral o propagaci odchodu těchto vojsk.

Jaroslav Šedivý

Krásný nový rozvod

Respekt 23/2017

Děkuji za článek, který dobře mapuje a popisuje realitu kolem rozvodů, s níž se u nás, na Lince bezpečí, setkáváme velmi často. Respekt je v našem týmu oblíbené čtivo a oceňujeme jeho kvalitu. Chtěla bych ale poprosit o opravu sdělení: „(…) nepřipomíná to noční můru, jakou známe z výročních zpráv linek bezpečí.“

Pojem linky bezpečí není fakticky správný. Existuje jenom jedna Linka bezpečí, což je celostátní bezplatná linka pro děti a mládež. A potom existuje síť linek důvěry, které jsou určeny pro celou populaci. Omyl, že je více linek bezpečí, mate naši cílovou skupinu i potenciální donory. A nám pak ztěžuje komunikaci.

Lucie Bukovská, psycholožka
Linka bezpečí

Opravy

V minulém čísle jsme v rozhovoru Zemi máme půjčenou od našich dětí  o Pavlu Bělobrádkovi v informačním boxu uvedli nepřesné informace. Správně mělo v textu stát, že mu je 40 let a má tři děti.