Konec Mirka Dušína
Jak se Evropa kvůli Andreji Babišovi začala zajímat o Českou republiku
Když komisařka Cecilia Malmström minulý čtvrtek uzavřela debatu v Evropském parlamentu stručným „děkuji, diskuse mi pomohla pochopit mnoho věcí o české politice“, řada českých europoslanců to přijala s pocitem zadostiučinění. Lakoničnost její věty považovali za potvrzení svých slov, že svoboda médií v Česku, o níž se tu hodinu předtím hovořilo, není ohrožená. Že je tu „problém Babiš“, ten ale nepatří na unijní půdu a kromě Čechů, kteří tvořili většinu diskutujících europoslanců ve vyprázdněném sále, nikoho nezajímá.
Komentář Cecilie Malmström se však dá vyložit i obráceně. Tak, že diskuse švédské političce – v komisi má na starosti zahraniční obchod –, která Česko nesleduje a dostala účast v debatě za komisi přidělenou, pomohla pochopit, že země má „problém Babiš“, který překračuje hranice státu.
Jak to Švédka myslela, přesně nevíme; po debatě spěšně odešla a odmítla žádosti českých novinářů o vysvětlení. V diskusi ale padly i argumenty, které Unii do života a díla Andreje Babiše bezprostředně vtahují.
A pak je tu širší kontext. Kvůli němu si můžeme vsadit spíše na to, že minulý čtvrtek evropský zájem o Česko na pozadí osobnosti Andreje Babiše neukončil. Pravděpodobnější verzí je konstatování, že jsme sledovali jeho start.
Nikdy neuhnu
Lídr hnutí ANO, osvobozený od vládních povinností, naplno rozjel svoji kampaň. Přirozeně zapřede hovor s lidmi na ulici, nastavuje veselou tvář ke společným selfíčkům a se slibem „zavolejte mi, pomůžu vám“ rozdává svoje…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu