Kasárna kultury a oddechu
Do pražského Karlína se po vojácích překvapivě nastěhují umělci
Dlouho to vypadalo, že areál karlínských kasáren skončí jako další smutný příklad neschopnosti státu nakládat se svým nemovitým majetkem. Teď v něm ale stojí muž označovaný za „kulturního developera“ Matěj Velek (35) a s úsměvem se rozhlíží po jeho nádvoří. Do vzduchu energicky kreslí, jaké má plány s obřím prostorem opuštěným armádou, a když je v nejlepším s popisem všech chystaných aktivit od kavárny, hřiště, divadla a kina až po rezidenční ateliéry, pronese: „Řekl jsem jim s nadsázkou – jděte do háje s Berlínem, tohle bude Praha a bude to ještě lepší než tam!“
Tak popisuje nyní ukončené jednání s týmem ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, jehož rezortu dnes kasárna patří. Velek ho na podzim oslovil se smělou myšlenkou proměnit kulturní památku v gigantické kulturní centrum pojmenované Kasárna Karlín. Státním úředníkům se to zalíbilo a během několikaměsíční - velmi opatrné - debaty začali Velkův koncept přirovnávat k aktivitám, jež se díky vstřícnosti tamních politiků dějí právě v nevyužívaných areálech německé metropole.
Myšlenka se oficiálně do konce dotáhla až teď. Minulý týden ministerstvo s Velkovým týmem podepsalo tříletou smlouvu o provozování kasáren pro kulturní účely. Karlín, osmá městská část, ale s ní i celá Praha, získala unikátní šanci vytvořit něco, co tu v takovém měřítku ještě nikdy nebylo.
Dvůr jako náměstí
Ubikace pro dva tisíce vojáků nechala v Karlíně postavit rakouská armáda na konci čtyřicátých let 19. století podle projektu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu