Mírný pokrok
Evropský summit v Bratislavě dopadl lépe, než se mnozí obávali
Nějakou chvíli bude trvat, než novináři detailně zrekonstruují páteční debatu 27 evropských lídrů v Bratislavě, ale z prvních informací a projevů politiků lze usoudit, že neformální summit o budoucnosti Evropské unie bez Británie měl živý průběh a přinejmenším na několika místech protrhl mlhu nejasností o tom, kdo kde stojí a o co usiluje.
Důležitým signálem bylo, že k neformální debatě nebyl přizván předseda Evropského parlamentu Martin Schulz a Brusel tak zastupoval jen předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Lídři členských států tím dávají najevo, že chtějí posílit svoji pozici na úkor Bruselu.
Ne ovšem tak razantně, jak to požadují státy Visegrádu ve společném prohlášení. Zejména Polsko a Maďarsko mají velký zájem na této mocenské rošádě – jejich konzervativní vlády těžce nesou, že jsou Bruselem (komisí i parlamentem) ostře kritizovány kvůli domácímu porušování demokracie. Důležité ale je, že Česko i Slovensko se odmítly připojit k maďarsko-polskému tandemu a jeho ohlašované „kontrarevoluci“, jež má zahrnout otevření evropských smluv, aby byl Brusel odstaven od moci i formálně.
Dalším významným signálem byla společná tisková konference francouzského prezidenta Françoise Hollanda a německé kancléřky Angely Merkel. Mluvili o evropské spolupráci a prioritách (společná ochrana hranic, podpora mladých lidí a tak dále), ale hlavně dali najevo, že francouzsko-německý tandem je nadále motorem EU. A také nezapomněli několikrát pochvalně zmínit Junckera, čímž zase…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu