Naděje přichází z Prahy

Co nám vy Pražáci budete povídat… Tento povzdech se krajinou mimo hlavní město nese odjakživa. Žijete si v peřince, zabýváte se naprosto malichernými problémy, nemáte ani představu, s čím se musíme potýkat my, tak nás neotravujte a hlavně k nám netahejte vaše móresy. Dnes je to znát o to víc, že právě dělení občanů na lidi z Prahy a mimo ni si vetkla do štítu hlava státu. Název hlavního města Miloš Zeman dokonce rovnou zahrnul do pojmenování všech, které nesnáší (ať už jsou z Prahy nebo ne).

Tato podezřívavost vůči „namyšlenému“ centru dlouho platila i v kultuře, byť je pravda, že když někam přijedou „umělci z Prahy“, bývá na ně obvykle vyprodáno. Nicméně kolik jen festivalů se muselo – minimálně zpočátku – potýkat s nepřátelskými reakcemi místních na import z Prahy? Jak ale ukazuje příklad Marienbad Film Festivalu (více o něm na str. 51–53), situace se začíná měnit. Ku Praze už se nepohlíží s nedůvěrou, ale s nadějí. A neplatí to zdaleka jen pro Mariánské Lázně.

Zachování energie

Největší nevýhodou malých měst je, že z nich odcházejí ti nejtalentovanější. Pokud totiž ve svém rodišti nemáte vysokou školu, je nasnadě, že za ní odejdete jinam. A s velkou pravděpodobností si tam zároveň posléze najdete práci, čili už se domů nikdy natrvalo nevrátíte. Přesně tohle je problém Mariánských Lázní. Nynější první ročník filmového festivalu se zrodil právě z této frustrace: s mladými lidmi z města zároveň mizí kultura a vůbec společenský život, protože se tu…