Je lepší místo k životu Brno, nebo Praha?

Na světě jsou nejspíš tisíce krásnějších měst, než je Brno. Města, ve kterých se jen rozhlédnete kolem a zůstanete stát v němém úžasu; města, která se vám navždy vypálí do mozku. Brno navštívíte, odjedete a nejspíš na něj hned zapomenete. Zapomenete, kde jste byli, proč a co jste tam přesně dělali. A právě tato prázdnota, zhmotnělá existenciální tíseň, vás bude později nutit se do Brna vrátit a možná tam navždy zůstat. Jako se to stalo mně.
Když se ptáte, jestli je Brno lepší místo k životu než Praha, musíte se také zeptat, co je to vlastně ještě život a jestli to vůbec stojí za to. Sám nevím. Ale jedno je jisté. Brno vyniká něčím, co mu nikdo nevezme. Je to největší město na jižní Moravě. V tom Prahu překonává, a proto je lepším městem k životu. Alespoň na jižní Moravě.

V Brně jsem se narodila a v Praze žiju. Do Brna už se mi vracet nechce, i když se tam za poslední rok děje spousta věcí a jsem pyšná na to, že „su“ z Brna. Mám tam svoji srdcovou hospodu a v Praze ještě ne, protože je moc velká a kamarádi bydlí daleko, tak je třeba dělat kompromisy. Praha nemá rozjezdy a večer řešíte, kam a na co jít, protože je těžké si vybrat z tolika možností. Kdežto v Brně si vyberete snadněji a ještě s jistotou odhadnete, jaké známé tam potkáte. To je studentský pohled. Teď už studentka nejsem, a právě proto jsem se z Brna přestěhovala do Prahy, abych mohla žít na volné noze a živit se storytellingem, což v Brně podle mojí zkušenosti nešlo. A já tam ráda jezdím na výlet, protože vím, kam zajdu a co můžu čekat, kdežto v Praze chci bydlet a nacházet nové.

Je lepší pes, nebo kočka, když vůbec nedává smysl upínat se na živočicha, který s tím nic nenadělá? Prahu skoro neznám, vyjádřím se tedy jen k Brnu. Žiju tady dobrovolně a ráda, opravdu. Na Brně miluju to, co mnohé přivádí k šílenství: všichni se znají, o vašich činech se ví dřív, než vás vůbec napadnou; nezašijete se v zastrčeném podniku – nic takového tady neexistuje. Koho nepotkáte přes den, na toho narazíte v nočních rozjezdech. Brno je město pro život bez výstřelků. Je tady levněji, klidněji, den je pomalejší, snobismus lidovější, šílenství normálnější, světáctví domáčtější. Tohle nastavení láká čím dál víc cizinců, takže to asi nebude úplně špatně. Brňané, kteří mají vyšší ambice, si je ukájejí v Praze. Nám domů pak předávají svědectví o nepochopitelném světě Pražanů.

Obě města mám rád. Z Prahy se vždy ke mně donese, co právě teď „letí“ a je „cool“. Brno mi zase vždy jemně připomene, že život nedává smysl. V Brně žiju už asi čtyři roky (nevím jistě, dny se tu ztrácejí jak slzy v dešti) a přes počáteční zmatení a rozčarování jsem si nakonec k Brnu vypěstoval hezký vztah. Nikdy nevíte, jestli tu vše není jen ironicky. Lidé se tady dost znají navzájem, sdílejí relativně malý prostor a tím lépe svoje brněnské zážitky. Hezky se to odráží na brněnském smyslu pro humor, který jde spíš do sebe než ven. Už se ale těším, jak se od Pražáků zase dozvím, co je trendy. Třeba streamovaná hudba na internetu. Wow.