Katastrofy v nás

Jsou to klasické obrázky z bulváru: na prvním leží v místnosti jedenáct zkroucených mrtvých těl včetně malého dítěte v náručí své matky; na druhém už jsou vyrovnaní vedle sebe, jak je záchranáři vynesli z místa katastrofy. A co je snad ještě více šokující, než že někdo něco takového vůbec publikoval – u každého těla je navíc popiska se jménem.

Pozůstalé Dörlovy, Gutovy ani Preisslerovy už to však trápit nemusí. Zobrazené neštěstí se totiž stalo před 162 lety. V severočeském Levíně tehdy v noci z 5. na 6. března vypukl požár, při kterém shořelo devětadvacet domů, šestnáct stodol a umřelo oněch jedenáct lidí udušením. Bulvární média sice ještě neexistovala. Zato se po ulicích kolportovaly letáky jako tenhle z litoměřické dílny Karla Viléma Medaua. Můžeme-li věřit slovům anonymního rytce z 19. století, výtěžek z prodeje masově šířeného svědectví šel na pomoc dvaapadesáti postiženým rodinám.

Leták je součástí pozoruhodné výstavy Živly v nás. Katastrofa a její obraz v kultuře 19. století, kterou připravila Západočeská galerie v Plzni. Koná se v rámci zdejšího tradičního mezioborového sympozia o společnosti předminulého věku. A opět odhaluje i několik důležitých věcí, které přesahují ze století páry až do roku 2016.

Jednou oheň, podruhé voda

Spoluautorka projektu Eva Bendová v katalogu popisuje, že to byla právě formující se industriální společnost, která svou činností začala globálně ovlivňovat zemský ekosystém. Vědci tomu dnes říkají antropocén: jde o…