Jménem zákona – čistěji

Česko se zařadilo mezi světovou ekologickou avantgardu. Alespoň na papíře – vláda se totiž rozhodla, že závazky k ochraně klimatu, vyplývající z prosincové dohody na pařížském klimatickém summitu, uloží českému státu zákonem. Ministři i zastánci „antifosilního zákona“, jak se předpis jmenuje, slibují, že odklon od uhlí, ropy a zemního plynu bude díky jejich akci rychlejší a bude zdejší firmy a domácnosti méně bolet.

Ráj koncepcí

Ekologové samozřejmě tleskají. V Evropské unii a ve světě má podobný zákon jen hrstka zemí – Skandinávie, několik západoevropských států a dvě německé spolkové země. Ze států bývalého východního bloku je Česko první, podobný nápad měla před šesti lety maďarská vláda, ale po vítězných volbách jej Orbánův Fidesz nechal vyšumět.

V praxi to neznamená zpřísnění požadavků, které plynou z plánu Evropské unie na čistší ekonomiku (především do roku 2030 snížit produkci skleníkových plynů o 40 procent a také úspornější nakládání s energiemi). Některé země – především Francie a Británie – si sice vytyčily ještě ambicióznější cíle, tuzemské ministerstvo životního prostředí (MŽP), které má zákon připravit, však nic takového neplánuje.

Hlavní kouzlo zákona je podle Pavla Zámyslického, náměstka na MŽP, který má přípravu na starosti, fakt, že si na sebe stát „dobrovolně uplete bič“, jak říká s nadsázkou. Je to reakce na dlouholetý neduh české politiky – zdejší ministerstva tvoří desítky koncepcí a dalších strategických dokumentů (dnes jich je v…