Komunisté s. r. o.

Každá jiná strana by už panikařila, jak zásadně ji poškodí skandál vlivného člena. KSČM je ale v klidu. Fakt, že byl Miloslav Ransdorf zadržen ve Švýcarsku, když se účastnil podivného obchodu, rozbušil srdce snad všem, s výjimkou komunistů. Znají totiž své voliče a zároveň znají sami sebe.

Konta a frustrace

Kdyby nebyl Miloslav Ransdorf politik, možná by ho bylo člověku i líto. Evidentně toužil po životu bohatého muže, takže si půjčoval miliony, které pak nedokázal splácet. A stejně jako mnoho dalších nešťastníků řešil dluhy ještě většími dluhy. I proto se už podruhé namočil do velké aféry, tentokrát dokonce v mezinárodním měřítku.

Politik si ale v takovém případě lítost nezaslouží, tím spíše, když nechce přiznat vinu a ve veřejné funkci setrvává. Vymýšlí si navíc bizarní zkazky o tom, že se ho kdosi chce zbavit a není si vědom ničeho špatného, čeho by se dopustil.

Ransdorf ví, že může dělat a říkat cokoli (dokonce se přirovnal k Tomáši G. Masarykovi), protože v minulosti mu podobná aféra už jednou prošla, stejně jako mu kariéru nezhatilo ani to, že hned dvakrát přizabil autem chodkyně. Voliči ho i nadále milují a volí, kamkoli se rozhodne kandidovat.

To nás dostává k tématu, které Ransdorfa přesahuje – jaká je vlastně dnes pozice komunistů? Čím to, že politici ODS, když se do něčeho namočili, byli nuceni odejít okamžitě, ale u KSČM to neplatí? Ransdorfova aféra je v mnohém podobná – dokonce i v trapnosti vysvětlování obou protagonistů – skandálu Martina…