Cesta do hlubin české duše

Pokud si Češi na něco vytrvale stěžují, tak je to pocit, že jsou národem věčně nespokojených reptalů. Zároveň samozřejmě platí, že jsme – podobně jako jiné komunity – v pohledu na sebe samé zatíženi řadou mýtů. A „permanentní nespokojenost“ se zdá být jedním z nich. Alespoň podle první ochutnávky jednoho z dosud nejdůkladnějších sociologických výzkumů tuzemské historie, který letos společně zahájily Sociologický ústav Akademie věd ČR, ekonomické centrum CERGE-EI a Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.

Z obří porce dat nasbíraných mezi více než třinácti tisíci lidmi obývajícími pět tisíc domácností a žijícími v sedmi stovkách obcí po celém Česku vyplývá, že se místní cítí být celkem spokojeni. Na otázky na zdraví, kvalitu bydlení, a dokonce i ve značně ošemetné kategorii, jakou je „pocit štěstí“, většina respondentů odpovídá kladně. „Teď nás bude zajímat, jak se pocit štěstí bude měnit v závislosti na nejrůznějších faktorech – rozpadu rodiny, bydlení, zdraví či ekonomické nejistotě,“ říká Daniel Prokop z agentury Median, která společně s kolegy ze STEM/MARK sběr a zpracování dat zajišťuje.

Výzkumný tým, v němž se spojili sociologové, ekonomové, politologové a demografové, se nachází teprve uprostřed prvního kola – letošní sběr dat skončil před pár dny a teď se čeká na jejich důkladné zpracování. Další tři kola čekají stejnou sestavu respondentů následující tři roky.

Právě touto „systematikou“ je výzkum ve zdejších poměrech unikátní (ve Velké Británii se…