Lepším zákonem za lepší tendry
Jak velká je šance, že se naučíme lépe utrácet veřejné peníze?
Nejlevnější může být někdy dost drahé. Starostové malých a středních obcí si dlouhodobě stěžují, že když vypisují veřejnou zakázku, tuzemský systém čerpání dotací je nutí vybírat firmy nabízející nejnižší cenu. Sleva samozřejmě není zadarmo: vítězové tendrů jsou často nespolehliví a kvůli zpožděním a nekvalitně provedeným pracím nakonec jejich práce vyjde obce mnohem dráž. „Podle mých zkušeností je zhruba třetina všech stavebních zakázek problémových,“ říká Věra Palkovská, starostka Třince. Je tomu prý tak i navzdory její „veškeré snaze“ vybrat firmu, která zakázky postaví v dohodnutém termínu a kvalitně.
Tuzemští experti na veřejné tendry dávají starostům za pravdu a označují tuhle skutečnost za nenápadnou, ale důležitou součást české neschopnosti smysluplně čerpat evropské dotace. Minulý týden se ve sněmovně začal projednávat nový zákon o veřejných zakázkách, který všem přináší naději na změnu.
Na jistotu
Ani současný zákon nikoho nenutí vybírat podle nejnižší ceny – což je nejjednodušší způsob volby –, mluví o „ceně nebo ekonomické výhodnosti“. Problém je podle starostů jinde. Stát nenabízí obecně platné standardy, jak vypsat složitější zakázku, která by zohledňovala i další kritéria. Pro kraje a velká města, jež mají k dispozici tým specializovaných úředníků a právníků, to nepředstavuje takový problém.
Pokud ale menší obce vypíší zakázku a chtějí zohlednit například reference uchazečů nebo reálné záruky kvality, riskují dvě věci. Neúspěšní (a levní)…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu