Dopisy

Despekt, Bouře v knihovně, Věda a nahota

Respekt 47/2015

S chutí a zájmem jsem si přečetla článek Bouře v knihovně, jenž byl v zábavném rozporu se sloupkem Pavla Jungwirtha (mého muže) na stejné téma.  S vyzněním článku ani jako (vcelku) emancipovaná žena nesouhlasím, problém mám především se zevšeobecněními, která z něj vyplývají. Jako by skutečnost, že mi výstava polonahých ženských aktů nevadí a nepobuřuje mě, znamenala, že si nemyslím, že se muži mají podílet na péči o děti a na úklidu domácnosti a že souhlasím s tím, že ženy si za svá znásilnění částečně mohou samy. To samozřejmě není pravda.

Článek přesto vyjadřoval zcela relevantní pohled na kontroverzní výstavu v Knihovně AV ČR. Co mě ale mírně pobouřilo, byl „despekt“. Autor fotografií Karel Richtr je v tuto chvíli v nezáviděníhodné pozici a jediný způsob, jak z ní vyjít se ctí, je dělat si z celé situace legraci. K té patří i tričko „Jsem sexistické prase“. Očekává redakce Respektu po ukončení výstavy ještě, aby si autor sypal popel na hlavu a veřejně přiznal všechna svá pochybení? Není to už příliš blízko ne tak dávnému požadavku veřejného pokání, ke kterému byli nuceni ti, kdo nezastávali jedině možný společenský názor? Musí být vždy obhajoba ženských práv spojena s absolutní absencí jakéhokoli humoru?

PhDr. Ing. Iva Jungwirthová

Tohle není ráj

Respekt 43/2015

Se zadostiučiněním jsme si přečetli článek Silvie Lauder. To díky preciznímu popisu těžké situace ohrožených, jejich omezených možností problém samostatně vyřešit, vystižení paradoxu, jak riziková může být rodina. V rámci krizové intervence pomáháme učinit několik prvních kroků k řešení, které bývají nejtěžší. V případě domácího násilí kvůli další práci odkazujeme na organizace pracující s oběťmi, násilné osoby nebylo kam směrovat. Proto PhDr. Jarmila Čierná absolvovala výcvik zaměřený na práci s agresory a v centru jsme tak začali pracovat s násilnou osobou. Často jsme se setkávali s odmítavými postoji a nepochopením. Byli jsme „ti, kdo podporují agresory“. Chtěla bych vyjádřit obdiv všem profesionálům, kteří se tohoto odsouzení nezalekli. Díky nim se lidé, kteří zažívají nejrůznější formy násilí ve vztazích, mohou vydat za pomocí.

Mgr. Helena Šašková, vedoucí služby SOS centrum Diakonie ČCE – SKP v Praze.