Lék proti zmatku

Neuplyne měsíc, aby se nějaký český průmyslník, politik anebo rovnou prezident neopřel do humanitních věd. Prý jsou – na rozdíl od technických oborů – vcelku zbytečné. Ve skutečnosti je to přesně naopak, i na školách s technickým zaměřením by se měly společenské vědy učit.

Důvod k tomuto zdánlivě radikálnímu tvrzení je přitom lehce pochopitelný: žijeme ve značně se měnících časech, v nichž se musíme dobře orientovat, a v tom nám technické vědy nepomůžou. Výuka matematiky nám nedá odpověď na otázku, proč se najednou stěhují celé národy, jak cizince nejlépe integrovat, jak se vyznat v informačním zmatku, jak rozeznat pravdu od lži, jíž je zahlcen internet a kterou tak chytře šíří ruská propaganda, jak funguje Evropská unie a proč ji stíhá krize za krizí.

Už dávno neplatí, že tyto globální jevy se nás netýkají a že uchráníme uprostřed Evropy svůj český klid – stačí jen připomenout, jak silně zmítá českou společností zdánlivě vzdálená válka v Sýrii, která vstoupila až k nám domů v podobě uprchlíků. Vývoj ve světě má zkrátka sílící vliv na náš život, a proto je třeba mu rozumět a umět o něm mluvit.

Chybí kompas

Zatím to neumíme. Ať už jsme zastánci nebo odpůrci evropských kvót pro uprchlíky, ať už prosazujeme liberálnější či přísnější imigrační politiku – shodnout bychom se mohli na tom, že ve společenské debatě na to téma chybí základní znalost faktů. Důsledkem je zmatení, jež projevují i absolventi středních škol a univerzit.

Na vině jsou školy i média:…