ÚOOZ prošetřuje kauzu solárníků. Zasahuje u podnikatele Kyselého a Ivana Langera

Kdo měl to štěstí nebo známosti a dokázal před lety prodat firmě ČEZ solární elektrárnu, mohl mít díky tehdy velkorysým cenám vypláceným polostátním kolosem na dlouhou dobu finančně vystaráno.

Jak ale ukazují dva největší solární parky nakoupené ČEZ, někteří „solární baroni“ mají i po letech s penězi z těchto projektů hlavně starosti. Velké peníze totiž přinesly velké spory o jejich dělení a také přitáhly zájem policie.

Po téměř už legendárním případu firmy Amun.Re, spojované s působením vlivného pražského lobbisty Iva Rittiga, kde policie už přes dva roky zkoumá možné předražení dodávky tří obřích parků včetně podezřelých toků peněz od ČEZ, totiž nedávno skončil v rukou detektivů i projekt další velké solární elektrárny, tentokrát v jihočeském Ševětíně.

Protimafiánský útvar policie ÚOOZ v tomto případě podle informací Respektu prověřuje zhruba stomilionovou sumu, která měla dorazit k jednomu ze dvou hlavních garantů stavby, olomoucké firmě IES Recycling. Tyto peníze detektivové podle informovaných zdrojů zmrazili na účtech firmy kvůli podezření, že je vyplatil ČEZ za takzvané vícepráce na stavbě, které se však údajně ve skutečnosti nestaly.

Celý případ ale zřejmě může být více rozvětvený. Jako svědci v této kauze podle zjištění Respektu totiž vystupují tři bývalí majitelé druhého garanta a dodavatele projektu, kterým byla firma Mapro. Ti tvrdí, že podle jejich názoru neměla při stavbě solárního parku firma IES Recycling „jinou faktickou roli“, než aby si z projektu stahovala část peněz, a to buď za různé ve skutečnosti nerealizované dodávky, nebo za práce odvedené Maprem. Desítky milionů korun také měly podle nich odcházet ze samotného Mapra, a to například do pražské advokátní kanceláře, v níž od roku 2010 působí bývalý místopředseda ODS a exministr vnitra Ivan Langer.

A je to pečený

Projekt elektrárny v jihočeském Ševětíně vznikl před šesti lety. Díky tehdejším vysokým dotacím cen sluneční elektřiny se z fotovoltaik stal lukrativní byznys, který však později právě kvůli náročnosti na státní rozpočet, ale také investicím různých neprůhledných skupin podnikatelů získal pachuť a nálepku „solárního tunelu“. Do byznysu nastoupil i polostátní ČEZ a právě Ševětín patřil k prvním ze série obřích fotovoltaických parků, který koupil. Obchod oznámil na silvestra 2009, ovšem jediné, co k transakci řekl, bylo, že prodávajícím projektu i pozemků je neznámá firma Gentley. Kupní cena ani majitelé firmy s anonymními akciemi nikdy nebyli zveřejněni. Později pouze vyšlo najevo, že celý projekt i se stavbou na klíč vyšel ČEZ na téměř tři miliardy korun.

Kvůli hádce podnikatelů, kteří projekt stavěli, a také vyšetřování policie, se však nyní lze dostat k dalším a – jak se dál ukáže – poněkud podivným detailům a okolnostem provázejícím tuto miliardovou transakci ČEZ.

Kdo úplně na začátku za Gentley stál a dal dohromady pozemky i velkou část projektu, sice ani teď není jasné, před koncem roku 2009, ještě před prodejem do rukou ČEZ, ale firmu převzala pražská společnost Energy Home System (EHS). Tu z poloviny ovládali stejní tři majitelé jako firmu Mapro, mezi nimiž byl hlavní postavou Jan Fišer, druhá polovina EHS patřila podnikateli se silničními radary a váhami pro kamiony Milanu Bednářovi.

Firma EHS chtěla sice podle Fišera původně začít stavět malé fotovoltaiky na střechách rodinných domů, což byl asi také jeden z hlavních původních záměrů státní dotační politiky, pak se prý ale naskytla příležitost koupit od Gentley připravovaný obří třicetimegawattový projekt solární elektrárny v Ševětíně. Na EHS to bylo finančně velké sousto, dohodli se prý ale, že Milan Bednář peníze zajistí. Ten potom také podle Fišera přivedl jako kupce firmu ČEZ. Obchod byl dojednán tak, že EHS od původních (a dosud neznámých) vlastníků převezme firmu Gentley, uzavře smlouvy s hlavními dodavateli, jimiž bude vedle Mapra i IES Recycling, a takto si to jako balík koupí ČEZ. To se i stalo.

Jak výhodný to byl obchod, naznačují počty, že jen na transakci s Gentley měli mít podnikatelé výdělek kolem 100 milionů korun. Původní cena za firmu s projektem a pozemky totiž měla být kolem 350 milionů korun, ČEZ však za ni dal údajně zhruba 450 milionů. Stomilionový rozdíl mezi nákupem a prodejem ale podle Fišera i jeho dalších dvou společníků někam ze skupiny odtekl a oni nevědí kam. Stejně tak prý přesně nevědí, kde skončil zisk v řádu stovek milionů z celé výstavby Ševětína, což byl podle nich i jeden z důvodů, proč se také později obrátili na policii.

Milan Bednář se o transakci s ČEZ ani o EHS podrobněji bavit nechtěl s vysvětlením, že bližší podrobnosti tohoto obchodního případu podléhají obchodnímu tajemství. K údajnému zmizení stamilionového zisku dodal, že je to „nepravdivá informace“.

Další zvláštní věc se mezi podnikateli odehrála krátce po podpisu kontraktu s ČEZ. Fišer a jeho dva kolegové se totiž překvapivě už v půlce ledna 2010 vzdali svých podílů v Mapru, které se přitom stalo hlavním stavebníkem lukrativní zakázky. Všichni tři majitelé podle oficiálních listin své podíly prodali jen za nominální cenu, pouhých 100 tisíc korun, a to svému kolegovi Bednářovi. Vysvětlení, proč to udělali, je podle nich jednoduché – nic nepřevedli, prodej byl podvod, na který přišli, až když se transakce později objevila v obchodním rejstříku. „Naše podpisy na smlouvách byly prostě zfalšované,“ tvrdí Fišer. Nakonec to ale prý „skousli“ a ve firmě pracovali jako manažeři, protože Bednář jim údajně situaci vysvětlil tak, že potřebuje mít jako garant celého projektu nad firmou kontrolu. Navíc prý měli domluvu, že se jim později po dokončení zakázky podíly zase vrátí. Jednání se však táhla, a když prý později zjistili, že z firmy odtékají peníze, začali se obávat, že firmu ani podíl na zisku nezískají, a loni tak podali na převod podílů žaloby k soudu a také trestní oznámení.

Milan Bednář nicméně podvod odmítá. Prodej Mapra v lednu 2010 byl podle něj výsledek předchozí obchodní dohody se všemi společníky. Tvrzení o falešných podpisech je tak podle něj zcela absurdní. Stejně tak odmítá, že by z Mapra odtékaly neoprávněně nějaké peníze. „Veškerá činnost při výstavbě elektrárny Ševětín byla uskutečňována na základě a v souladu s obsahem jednotlivých smluv uzavřených mezi zúčastněnými smluvními stranami,“ napsal Respektu.

Bývalí majitelé přitom přidávají ještě další závažný důvod, proč prý k převodu firmy došlo. „Pan Bednář nám řekl, že si takové uspořádání přeje bývalý politik Ivan Langer,“ říká Fišer. Důvodem, proč by něco takového tehdy ještě poslanec Langer dělal, mohla být údajně snaha, aby měl jejich partner v projektu firmu i s penězi plně pod kontrolou. Bednář se podle Fišera s Langerem znal, později také zjistili, že advokátní kancelář Pečený a partneři, s níž Langer spolupracoval (dnes je jejím společníkem), poskytovala Mapru, jak už bylo řečeno v úvodu, právní služby v souvislosti se solární elektrárnou. „Víme o fakturách, ale ne o tom, že by firma ve skutečnosti nějaké služby dostala,“ uvádí Fišer.

Bednář sice potvrdil, že se s Langerem zná, ale pouze jako s jedním z pozdějších společníků advokátní kanceláře, s níž dlouhodobě spolupracuje, a to včetně projektu Ševětína. Odmítá však, že by Langer chtěl změnu vlastníků Mapra i že by něco takového bývalým majitelům Mapra říkal. „Není to pravda,“ zdůrazňuje. Faktem je, že taková sdílnost vypadá dost naivně a nepravděpodobně, na druhou stranu Fišer s Bednářem byli tehdy přátelé.

Stejně tak to ale popírá i Langer. S Bednářem se sice zná, podle něj však byl tento podnikatel klientem kanceláře Pečený ještě předtím, než v ní on – Langer – začal působit jako koncipient a následně jako advokát a partner.

Podle veřejných zdrojů oznámil Langer práci v kanceláři v polovině roku 2010, tedy v době, kdy se nedostal ve volbách do Poslanecké sněmovny za ODS, zároveň to ale také bylo v době, kdy se Ševětín stavěl. S kanceláří spolupracoval podle médií Langer i před rokem 2006, než vstoupil do vlády.

K údajně podezřelým platbám Mapra této advokátní kanceláři bez patřičného plnění Langer řekl, že bývalé vlastníky firmy sice vůbec nezná, ale doporučil by jim, aby šli místo na policii spíš k psychiatrovi. Zakladatel kanceláře Petr Pečený k tomu dodal, že pokud by kdokoliv šířil tyto nepravdivé informace poškozující její pověst, bude proti němu postupovat všemi právními prostředky.

Znalci a podpisy

Kdo má či nemá v této kauze pravdu a co se skutečně kolem solárního obchodu odehrálo, je nyní těžké posoudit. Každopádně zatím jediný výsledek má vyšetřování výše zmíněných zfalšovaných podpisů: případ byl odložen s tím, že se podvod nestal. Bývalí vlastníci firmy sice měli v ruce posudek znalce, že jejich podpisy na smlouvách o prodeji firmy jsou skutečně falešné, protistrana však policii doložila svůj posudek jiného znalce, který dospěl k opačnému závěru, tedy že podpisy jsou pravé. Policie se přiklonila k závěru znalce protistrany, a podle ní tedy k podvodu nedošlo. Proti takovému závěru ale teď bývalí majitelé podali stížnost, navíc ještě původní trestní oznámení rozšířili. Chtějí, aby se policie zabývala také výplatou peněz „Langerově“ advokátní kanceláři. Vyšetřování i této části akce tak zřejmě ještě může pokračovat.

Co rovněž zůstává záhadou, je role firmy IES Recycling a jak se vlastně k zakázce dostala. Podle Fišera a jeho obchodních partnerů ji krátce před podpisem smlouvy s ČEZ přivedl Bednář s tím, že tento podnik zajistí peníze na rozjezd stavby ševětínského projektu a později také bude fakturovat provedené práce ČEZ. Stalo se prý ale jen to druhé.

Sama firma, která existuje od roku 1997 a její činností jsou sanace a nakládání s odpady, žádné bližší informace k této zakázce ani vztahy s Maprem či údajné angažmá Langera nechtěla komentovat. „Vzhledem k aktuálně probíhajícímu policejnímu prověřování se v tuto chvíli k dané věci nemůžeme podrobněji vyjadřovat,“ sděluje k veškerým otázkám Respektu spolumajitelka a předsedkyně představenstva Renata Přikrylová. Firma však podle ní rozhodně odmítá, že by se vědomě podílela na jakémkoli protiprávním jednání. „Policii poskytujeme veškerou součinnost potřebnou k řádnému objasnění všech souvislostí, o které se zajímá,“ dodává.

Nic bližšího zatím nechce říct ani policie. „V průběhu vyšetřování náš postup nekomentujeme,“ odpovídá na dotaz Respektu šéf útvaru Robert Šlachta. Stručný je i ČEZ, který navíc podle dostupných informací vystupuje v případu kvůli proplaceným vícepracím zatím jako poškozený. K roli IES Recycling v projektu Ševětína mluvčí ČEZ Ladislav Kříž řekl jen to, že to byl „jeden z dvojice zhotovitelů“ a vícepráce že byly „ve stanoveném rozsahu provedeny a uhrazeny“. A policii prý ČEZ jako obvykle poskytuje součinnost i podklady.

Bez ohledu na to, co policie zjistí nebo ne, je na závěr třeba připomenout ještě některé náhody týkající se jak Ivana Langera, tak i dříve vládnoucí ODS a dodavatelů Ševětína. Jednak že shodou okolností firma IES Recycling nemá k Langerovi příliš daleko. Personálně je totiž propojená s dalšími olomouckými společnostmi, jež mají také zkratku IES v názvu a v jejichž orgánech působil například podnikatel a majitel lukrativních nemovitostí Ivan Kyselý, dlouholetý Langerův obchodní partner. Sám Langer je rovněž ředitelem společnosti MI Invest, která vlastní firmu IES Real & Consulting. Druhou zajímavostí a shodou okolností je, že jak firma Mapro, tak i další firmy personálně propojené s Bednářovým podnikáním s radary v roce 2009, tedy před volbami, darovaly miliony korun na sponzorských darech ODS.