Jak těžké je pochopit Ameriku

Na počátku byly kalhoty. Zelené kalhoty. Sochařka Gertrude Whitneyová v nich na svém sofa před sto lety zapózovala malíři Robertovi Henrimu. Neměla i měla to dělat. Na jednu stranu se totiž volba oděvu ukázala být příliš odvážná: její muž a majitel dostihové stáje Harry Whitney, který po předcích zrovna zdědil 36 milionů dolarů, prohlásil, že nedopustí, aby známí jeho křehkou choť obdivovali v něčem, co měla společnost spojené pouze s muži. A Gertrudě zakázal, aby si obraz pověsila v jejich opulentním newyorském sídle na Páté avenue.

Na druhou stranu ale stál tenhle malý trucpodnik u zrodu jedné z nejdůležitějších výstavních institucí na světě. Gertrude Whitneyová si totiž taky postavila hlavu. Když nemůže vlastní portrét ukazovat doma, najde pro něj jiné místo: malou galerii kvůli němu pro veřejnost otevřela ve svém ateliéru v bohémské Greenwich Village. Právě zde se začala rodit sbírka amerického umění, jaká nemá ve Spojených státech (a logicky ani nikde jinde) obdoby. A na niž se už pár týdnů upírá pozornost nejen celé Ameriky.

V květnu totiž Whitney Museum of American Art otevřelo své nové sídlo v západní části Manhattanu s výhledem na řeku Hudson. Za víc než 400 milionů dolarů je na začátku populární turistické stezky High Line postavil architekt Renzo Piano. Vernisáž zahájila Michelle Obamová se starostou Billem de Blasiem a kritička Roberta Smithová vznešenou atmosféru v The New York Times komentovala slovy, že něco takového ve své kariéře nezažila. O umění přitom píše už 40 let.