Past na řidiče

Cizince neznalého zdejších poměrů musí po cestě z Prahy do Karlových Varů napadnout, že mu tu někdo usiluje o život. Třicet kilometrů za hlavním městem jej pohodlná rychlostní silnice vyplivne na přetížený dvoupruhý tah, plný nebezpečných míst. Na rovné, zdánlivě snadné silnici, která svádí k riskování, se za rok stane přes dvě stě vážných nehod, při nichž zemře šest lidí.

Podobný zážitek čeká ty, kdo se z Prahy rozhodnou vydat do Českých Budějovic, případně dál do Rakouska. Polovinu klíčového tahu evropského významu obstarává nedostačující, přes den téměř permanentně ucpaná dvoupruhá silnice. Dokončení plánované dálnice D3 je v nedohlednu.

Nejsou to anomálie – stejný zážitek totiž čeká řidiče na polovině Česka. Ani dvacet pět let od revoluce totiž neuměla rozlohou spíš malá a nijak chudá země postavit základní síť bezpečných silnic. Přitom český stát už od šedesátých let ví, jaké dálnice a velkokapacitní rychlostní silnice (pro řidiče v tom není valný rozdíl) potřebuje a chce postavit. Dopravní experti se shodují, že tehdejší plány příliš nezestárly: v zemi bez vysokých hor a neprostupných oblastí, jejíž dominantní hlavní město leží blízko středu republiky, ani nemohou vypadat příliš jinak.