Století Jana Lukase

Jedno sychravé podzimní ráno roku 1942 zazvonil v pražském bytě fotografa Jana Lukase telefon a na druhém konci se ozval hlas jeho přátel, manželů Voglových. Krátce předtím dostali stejně jako stovky dalších Pražanů předvolání na shromaždiště na nádraží Praha-Bubny, odkud byly vypravovány vlaky s Židy do koncentračních táborů. Termín se blížil, a manželé tedy přešli rovnou k věci. Lukase požádali, jestli by k nim nemohl hned přijet a vyfotit je i s jejich dvanáctiletou dcerou Vendulkou, dokud jsou ještě všichni spolu.

Ten den Jan Lukas udělal nejznámější fotografii své kariéry. Dal jí název Před transportem. Na snímku stojí mladé děvče v zimním kabátě v jakémsi pokoji. Je pečlivě oblečená i učesaná. Stojí u dveří vedle almary a dívá se trochu stranou. Do popředí přitom vystupují zdánlivé drobnosti: její židovská hvězda na klopě a identifikační číslo 671 zvýrazněné na obdélníkové cedulce, jejíž provázek se dívce zachytil mimoděk na uchu.

Další tři fotografie, které tehdy Lukas pořídil a na nichž je Vendulka i s rodiči, se tolik neproslavily, pro ně ale měly nedozírnou cenu. Později totiž otec zemřel v koncentračním táboře a snímky se tak staly posledním zachyceným okamžikem šťastnější části jejich života. Vendulka s maminkou nicméně nakonec přežily. Před koncem války se jim podařilo utéct z pochodu smrti a přes Polsko se snažily dostat do Prahy. Že…