Bojím se, že se nikdy nevrátím
S íránskou básnířkou a aktivistkou Sepíde Džodejríovou o tom, co je na životě v exilu nejtěžší, inspiraci Prahou, feminismu a výchově autistického syna
Za okny jednoho z bytů na pražských Vinohradech právě teď svádí jedna žena na dálku boj s mocnými svojí rodné země. Děje se tak víceméně v tichosti, protože na Írán se při všech aktuálních dramatech planety trochu zapomnělo. Sepíde Džodejríová nám ale připomíná, že jde pořád o stát, kde se zakazují básně a homosexuálům hrozí trest smrti. S manželem, novinářem Rádia Svobodná Evropa, a synem odešla z rodné země v roce 2009 a v Praze tráví další etapu svého exilového putování po Evropě.
↓ INZERCE
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
Arthur C. Brooks, The Atlantic•20. 11. 2024