Na prahu počítačového vědomí

Člověk svými počtářskými schopnostmi nestačí ani na obyčejnou kalkulačku, na rozdíl od ní se ale dokáže učit, rozumět souvislostem, vyznat se ve složitém prostředí nebo vytvářet předpovědi pro budoucnost. A navíc k tomu potřebuje směšně málo energie: šedé buňky mozkové si nárokují jen kolem 20 wattů, tedy asi jako úsporná žárovka – a přece v mnohém zastiňují superpočítače, které spolykají tolik proudu jako několik elektrických lokomotiv (třeba japonský superpočítač K má příkon až 12 megawattů).

V Kalifornii poblíž města San José, kde sídlí výzkumné centrum firmy IBM, se tým kolem výzkumníka Dharmendry Modhy snaží otřást základy počítačového průmyslu; vytvořit systém, který by schopnosti lidského mozku napodobil. Sloužit k tomu má hardware zcela nového druhu, základ biologického počítače, jenž by fungoval na podobných principech jako mozky savců a vyrovnal se jim i co do schopností, velikosti a spotřeby energie. Zatím se ještě nehovoří o napodobení mozku člověka, „pouze“ myši nebo kočky.

Geniální chaos v mozku

Současné počítače jsou založené na architektuře, kterou téměř před půlstoletím navrhl matematik maďarského původu John von Neumann: procesor nahraje data z pracovní paměti, provede výpočet a výsledek odevzdá zpět do paměti. Celý cyklus se opakuje postupně krok za krokem.

…