V noci z 8. na 9. března roku 1944 zavraždili příslušníci SS v plynových komorách Osvětimi-Březince více než 3700 Židů z Čech a Moravy, vězňů z „rodinného tábora“, který se úředně jmenoval Bauabschnitt IIb, krátce BIIb. Byla to největší masová vražda československých občanů ve známé historii.
A o čtyři měsíce později nastal její druhý díl. Během dvou nocí mezi 10. a 12. červencem 1944 bylo usmrceno v plynu dalších šest tisíc pět set lidí, mezi nimi opět několik tisíc obyvatel českých zemí. Byli to stejní občané rozbité a okupované republiky jako ostatní, a když šli na smrt, zpívali českou hymnu. Přesto se tady o osudu lidí z BIIb desítky let mlčelo a dodnes se tu k nim přistupuje s jistou rezervovaností. Důvod může ležet i ve špatném svědomí.
↓ INZERCE
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc
