Taková zvláštní tolerance

Tomáš Průša (35) se prý rozhodoval asi tři vteřiny. Když před sedmi lety zašel po oficiálním přijímacím pohovoru s novými stranickými kolegy do hospody na pivo a přišla řeč na rodinu, mohl celou věc odbýt nicneříkající větou o „drahé polovičce“. Jenže pak si uvědomil, že nic nechce skrývat, a v klidu oznámil, že má dlouholetého přítele. „Všichni to vzali úplně normálně,“ říká dnes Průša, někdejší hlavní manažer strany a dnes člen předsednictva. Kolegové o jeho homosexualitě vědí léta, teď se v souvislosti s festivalem Prague Pride objevil v „coming outovém seriálu“, během něhož se na Facebooku představují gayové a lesby z řad zelených. „Kdybychom měli stejná práva jako většinová společnost, tak by to byla soukromá věc každého politika,“ vysvětluje Průša, proč považuje za důležité, aby se homosexuální politici ke své orientaci veřejně hlásili. „Jenže stejná práva nemáme, tak je mojí povinností se ke své orientaci přihlásit a jako politik se snažit věci měnit.“

Ani Petr Horálek (36) příliš neváhal. Člen ČSSD od roku 2001 se tím, že je gay, netajil nikdy a měl podobné důvody jako Průša – nechtěl před kolegy nic skrývat. Skutečný test jejich tolerance ovšem nastal, když se loni na podzim ucházel o místo šéfa stranické buňky na Praze 4. V nominačním projevu znovu upozornil na to, že je homosexuál a také že před čtyřmi lety s partnerem uzavřel registrované partnerství. „Čekal jsem nějakou negativní reakci, ale nikdy nepřišla,“ vzpomíná Horálek, který v tajné volbě získal sedmdesátiprocentní podporu. Další problémy mohly teoreticky přijít ze strany kolegů a rodičů na radnici čtvrtého obvodu, kde vede školskou komisi. „Vůbec nikdo to ale neřeší,“ říká sociální demokrat. „Lidi spíš trápí, že na čtyřce nemáme dost školek nebo že se slučují třídy, než to, kdo je či není gay.“