Pán Zacharov zmizel

Známý případ zahradníka Reného Mandyse, který čelil brutálnímu tlaku svého souseda, ruského majitele zámku Alexeje Zacharova, se dostal před soud. Pracovník Zacharovovy ochranky, který Mandyse zmrzačil, vyvázl s podmínkou.

Usvědčil ho telefon

Do jednací síně trutnovského okresního soudu vstupuje šlachovitý muž s holí, silně napadá na jednu nohu. Soudkyně Pavla Novotná mu nabízí, že může svědčit vsedě. Zahradník René Mandys to ale s díky odmítá. Soudkyně chce znát okolnosti, které předcházely brutálnímu útoku, jehož následky si zahradník Mandys ponese do konce života. Před soudem znovu ožívá horor, který Mandys a jeho manželka zažívali v posledních čtyřech letech.

René Mandys vypráví, že v Dolní Olešnici hospodaří už čtyřicet let. Postavil si tu dům, skleníky a zákazníci se do jeho zahradnictví sjížděli ze širokého okolí. Pak ale sousední zámek koupila firma ruského podnikatele Zacharova. Rus si umanul, že ke svému panství chce i Mandysovy pozemky. Za zahradníkem začal dojíždět realitní agent. Když zahradník trval na tom, že neprodá, natáhl zámecký pán kolem svých pozemků, jež obklopují zahradnictví, chomáče žiletkového plotu a uzavřel obě veřejné přístupové cesty. Jednu elektronickou branou, druhou vraty, u kterých hlídali ostří hoši z ochranky. Veřejné cesty měly být volně přístupné, přesto ochranka návštěvy a zákazníky pustila dovnitř jen tehdy, když si je zahradník nebo jeho manželka přišli několik set metrů od domu k vratům vyzvednout. Nezůstalo jen u této šikany. Noční útočníci ničili rostliny, zahradnické stroje, rozbíjeli okna, vypálili skleník. Trutnovská policie řešila během dvou let šest přestupků a tři trestné činy. K nejvážnějšímu došlo v září 2010. Mandys soudu popsal, co si z onoho podzimního časného rána pamatuje: Na lesní cestě těsně za sebou zahlédl člověka v karnevalové masce. Než stačil zareagovat, omámil ho útočník něčím, co mu stříkl do obličeje. Když se probral, ležel v kaluži krve, s obludně zdeformovanou nohou. Měl ji načtyřikrát zlomenou, zlomenou měl i ruku, na jedno oko neviděl. Útočník ho bil po celém těle, tyčí nebo baseballovou pálkou.

Policie z útoku obvinilatehdy osmnáctiletého Jana Brože, pracovníka agentury Finance Garant, kterou si Zacharov najal na hlídání zámku. V onen den měl službu spolu se svým kolegou a kamarádem Jiřím Soukupem. Kromě nich a správce už nikdo jiný v objektu zámku nebyl. Brože usvědčil Mandysův telefon. Ten se totiž našel odhozený několik metrů od zmrzačeného zahradníka a byla na něm právě Brožova pachová stopa. Podle informací Respektu se Brož při prvním výslechu policii přiznal. Popsal také, že utíkal směrem k žiletkovému plotu, který naschvál podupal, aby to vypadalo, že útok spáchal někdo zvenčí. Tento výslech však není podle českých zákonů u soudu použitelný, protože šlo o tzv. přípravné řízení. Později už obviněný vytrvale tvrdil, že nic neprovedl. Hlavním, nepřímým, důkazem je tak zmíněný pach na telefonu.

Motiv zůstal skryt

Mezi dalšími třemi kolegy z agentury Finance Garant, kteří u soudu také vypovídali, působil Brož jako slušňák. O dva roky staršího Jiřího Soukupa se zjizvenou oholenou hlavou soudkyně hned na začátku okřikla, aby odpovídal „ano“, a ne jen tak na půl úst „jasně“. Třiatřicetiletý Tomáš Syrůček si neodpustil dát před soudem najevo, že zahradníka Mandyse nemůže ani vidět. „Bohužel, znám,“ opáčil na formální dotaz soudkyně, zda Mandyse zná. „Proč bohužel?“ ptala se soudkyně. „Nesympatie,“ procedil svědek mezi zuby.

Pro všechny přítomné pak bylo překvapením, když státní zástupkyně Eva Šperková na konci líčení navrhla trest: tři roky, s podmínkou na pět let. Za těžké ublížení na zdraví s trvalými následky přitom Brožovi hrozilo tři až deset let nepodmíněně. Soudkyně Pavla Novotná její návrh akceptovala. Jen pro srovnání, se stejným trestem před časem od trutnovského soudu odešli dva úředníci, kteří z obecní pokladny zcizili zhruba jeden a půl milionu korun, oba přitom měli, po odhalení, dobrou vůli peníze vracet. „Byl dosud bezúhonný, skutek navíc spáchal ve věku blízkém věku mladistvých,“ argumentuje státní zástupkyně Šperková. „Někomu se postih může jevit, třeba v porovnání s jinými případy majetkové povahy, jako nedostatečný. Ale soud se s mým návrhem ztotožnil.“ Soudkyně Novotná vysvětlila, že s ohledem na věk a bezúhonnost, souhlasila s tímto „ryze výchovným“ trestem. Státní zástupkyně navíc zdůrazňuje, že rozsudek je zatím nepravomocný a odvolací soud může dospět k výrazně odlišnému závěru.

Ten, kdo seděl u soudu, měl pocit, že jedna věc nehraje. Hlavní líčení se celou dobu neslo v kontextu šikany, jíž se Zacharov a jeho ochranka (kromě pachatele útoku na Mandyse našla policie ještě pachatele dvou výhrůžných nájezdů na zahradníkův majetek, byli jimi také pracovníci agentury Finance Garant) dopouštěli vůči Mandysovi. Přesto soudkyně zformulovala, že motivem útoku nebyla objednávka, ale to, že ochranka měla na Mandyse vztek. Pracovníkům podle soudkyněvadilo, že mají kvůli němu práci navíc: museli k němu pouštět návštěvníky a postávat na lesní cestě, místo aby po obchůzce v klidu seděli v pohodlné místnosti u hlavní brány. „Samozřejmě je otázka, jestli ochranka Mandysovi škodila jenom proto, že na něj byla naštvaná,“ připouští soudkyně. „Mohl to být také pokyn ze strany ruského majitele zámku. Ale nic takového nebylo prokázáno. Skutečný motiv může zůstat skryt, můžeme se pouze dohadovat, co je v zákulisí. Soud však musí vycházet jen z toho, co se dokáže.“

Zacharov zmizel

„Trest mi připadá hrozně mírný,“ říká starostka Dolní Olešnice Radoslava Cermanová. Od května loňského roku, kdy podpálené zahradnictví vzbudilo zájem médií a upozornilo na Mandysův souboj s ruským „zámeckým pánem“, se ale přece jen řada věcí změnila k lepšímu. Například olešnická radnice našla odvahu se Zacharovovi postavit. Začala usilovat o to, aby veřejné cesty byly přístupné, a výsledek se dostavil: z jedné cesty nedávno zmizela vrata i ochranka. Obec teď usiluje o to, aby také druhá cesta byla přístupná a zmizel žiletkový plot, jejž kolem celého areálu majitel natáhl bez povolení.

Požár skleníku byl poslední kapkou, kterou už Mandys nesnesl. Rozhodl se tehdy, že Rusovi ustoupí a pozemky prodá. Na jeho nabídku ale Zacharovův právník nereagoval, prý o pozemky už nemají zájem. Příčinou může být fakt, že Alexej Zacharov zmizel. Podle informací Respektu mu povolení k pobytu vypršelo právě loni v květnu a o nové si nepožádal. Cizinecká policie míní, že ani nelegálně na českém území nepobývá. „Teď je klid,“ potvrzuje starostka Cermanová. „Ale já i lidé ve vsi se bojíme, že se to může znovu změnit.“