V Putinově objetí

Evropa je naštvaná. Prezident Běloruska Alexandr Lukašenko sice vyhrál prezidentské volby, které uspořádal vloni 19. prosince, ale pro jistotu hned po nich pozavíral ty, kteří se snažili na nejvyšší funkci kandidovat také. Evropa právem Lukašenka trestá – nechce ho nechat cestovat, odmítá s ním obchodovat. I když jen do té míry, dokud to nepoškodí evropské podnikatele a zájmy.

O ty jde totiž především. Nikoli o perzekvované exkandidáty. Ani o méně známé politiky, kteří se též bijí jako lvi za evropské hodnoty. Jde jen a jen o nás samotné. O naše teplé radiátory, o náš pocit bezpečí, o naše svobody a práva. Kdyby tomu tak totiž nebylo, pak by v tom Lukašenko nebyl sám. Seděl by s ruským premiérem Putinem v některé z jejich rezidencí a na dveře by jim ťukalo pár středoasijských lídrů, kteří by si také chtěli na tu principiální Evropu postěžovat. Ruský premiér totiž nemá o nic méně hříchů než chudák Lukašenko. Ba co hůř. S těmi smrtelnými hříchy bude na tom Putin opravdu, ale opravdu nejhůř ze všech.

Lukašenko nevydal nikdy žádný příkaz k bombardování města se statisíci obyvatel, ba dokonce jeho tanky ani neokupují pěkný kus sousední země. Připouštím, oba vesele falšují volby, ale kdo si přihazuje víc hlasů, těžko říct. Oba bez pardonu šoupou do vězení kohokoli, kdo jim je nesympatický. V Rusku je ještě o něco víc případů než v Bělorusku, kdy takoví lidé prostě skončili s kulkou v hlavě. Oba vládci svým postojem…