Symbióza velkých firem s nezávislými programátory
Velké firmy se učí žít v symbióze s nezávislými programátory
Nový operační systém OS X Lion pro počítače Apple se začal prodávat ve středu 20. července a hned první den si ho koupil přes milion lidí. Zajímavý je především nový způsob distribuce základního programu, díky němuž se mrtvý shluk součástek mění ve fungující počítač: lisování dévédéček, tisk manuálů, balení do krabic, rozvoz do obchodů po celém světě – nic z toho se tentokrát nekonalo. Místo toho zájemci o upgrade prostě klikli na barevný obrázek lva a program si stáhli ze serverů umístěných v hypermoderním datovém centru, které Apple nedávno za miliardu dolarů postavil v Severní Karolíně.
Prodej počítačových programů je odvětví, ve kterém se točí skoro dvakrát víc peněz, než za rok vyprodukuje celá česká ekonomika. Distribuce přes internet přitom celý tento obor zásadně mění. Trasy, po nichž peníze putují, vedou jinudy a jinam, než bývalo zvykem – podobně jako u hudby, filmů a knih.
Apple své internetové tržiště zvané Mac App Store, inspirované veleúspěšným prodejem aplikací pro mobilní telefony iPhone a tablety iPad, otevřel na začátku letošního roku. Získal tak do svých služeb početnou armádu lidí, kteří usilovně pracují na vývoji programů a prostřednictvím App Storu nabízejí výsledky své práce zákazníkům (na App Storu najdeme tisíce titulů, od kancelářských programů až po hry). Je-li o jejich zboží zájem, mohou si nezávislí programátoři skvěle vydělat. Stejně jako počítačový gigant s jablkem ve znaku, který si třetinu utržených peněz nechává. Navíc se jeho výrobky lépe prodávají, protože jejich funkce vylepšují celé zástupy nezávislých vývojářů. Jde tedy o oboustranně výhodný byznys.
Jak vydělat za rok 300 tisíc dolarů
Není proto divu, že vlastní on-line obchod s aplikacemi se snaží vybudovat i jiné firmy, především Google a Microsoft, největší rivalové Applu. Výsledkem bude patrně zesílení trendu, který vidíme už dnes: Uživatelé si na nový systém distribuce rychle zvykají, ztrácejí ostych z placení kartou na internetu. Není už nutné platit dopravcům, prodejcům a dalším zprostředkovatelům, takže se mohou snížit ceny – předminulá verze Mac OS X byla o sto dolarů dražší než ta současná. Uvolňuje se také licenční politika, zmíněný operační systém si může zákazník legálně nainstalovat na více počítačů a zaplatí jen jednou. S tím může souviset též pokles pirátství. Dochází také k vzestupu malých programátorských firem s dobrými nápady, které snadno získávají okamžitý přístup na globální trh.
Ve světové konkurenci se díky rozmáhající se distribuci softwaru přes internet prosazují i české firmy. Nejznámější z nich jsou výrobci antivirů, daří se ovšem také třeba malým nezávislým producentům počítačových her. Na globálním trhu mohou uspět i jednotlivci. Tisíce drobných vývojářů, kteří by se dřív k platícím zákazníkům tak snadno nedostali – prostě proto, že je zájemci na internetu tak snadno nenašli –, se dnes mohou velmi dobře uživit. Čím dál víc jednotlivců se proto odhodlává opustit programátorské „kóje“ ve velkých firmách a zkouší se prosadit na vlastní pěst.
Jedním z nich je i jednatřicetiletý Antonín Hildebrand. Před dvěma lety se pustil do vývoje programu TotalFinder, který rozšiřuje možnosti práce se soubory právě v operačním systému Mac OS X. „Rok jsem na programu pracoval po večerech při zaměstnání, loni v září jsem pak verzi 1.0 zpoplatnil a od té doby se tomu věnuji naplno,“ říká. Program, jejž vytvořil, stojí patnáct dolarů a za jedenáct měsíců si ho koupilo dvacet tisíc lidí z celého světa. Dalších několik tisíc licencí Antonín prodal ve slevových akcích. Vydělané peníze teď chce investovat hlavně do začínajících českých internetových firem.
Jistá osamělost
Antonín Hildebrand by měl pravděpodobně ještě víc zákazníků, kdyby mohl TotalFinder nabízet přes oficiální App Store. To však není možné, protože jeho program zasahuje příliš hluboko do systému a nesplňuje přísné požadavky firmy Apple, jak musí aplikace nabízená v jejím obchodě vypadat. Antonín proto využívá alternativní službu FastSpring. Znamená to pro něj značnou úsporu, z utržených peněz nemusí odvádět třetinu, ale jen desetinu. Zároveň se vyhne největší mase nezkušených uživatelů, kteří by ho pak zahlcovali množstvím začátečnických dotazů a žádostí o technickou podporu. Podpoře uživatelů a marketingu už dnes věnuje víc času než samotné tvorbě programů.
Nevýhodou programování na vlastní pěst je podle něj také jistá osamělost: „Znamená to dlouhé hodiny psaní kódu o samotě bez větší interakce s dalšími lidmi. Rovněž fakt, že nejvíc zákazníků je v USA, přispívá k tomu, že člověk může sklouzávat do jejich časového pásma,“ popisuje odvrácenou stranu globalizovaného programování.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].