Z boje neutíkám

Stačil malý ústupek a Jiřina Hradecká mohla mít vystaráno. Šlo jen o to nebýt důsledný a bokem se dohodnout s jednou firmou na tom, že paní Hradecká nebude poukazovat na její neseriózní praktiky. „Tohle ale není můj styl,“ říká se smíchem padesátiletá žena ve svém bytě na pražské Hanspaulce.

Právě o ten jde. Před třemi lety proběhla v celém domě výměna oken. Objednaná firma je vyměnila tak nekvalitně, že jimi celý rok táhne. Zatímco sousedé paní Hradecké se s tímto stavem smířili, ona sama už tři roky neústupně vyžaduje po firmě nápravu podle pravidel. A odmítá všechny postranní dohody.

„Za svůj život jsem se naučila, že je důležité nechovat se jako ovce, a neústupnost se mi nakonec vždy vyplatila,“

vysvětluje paní Hradecká.

„I když na výsledek si leckdy musíte dost dlouho počkat,“

dodává.

Ať to všichni vidí

Zpočátku tu nebylo nic, čeho by si vystudovaná psycholožka měla všimnout. Hned poté, co v domě proběhla před třemi lety objednaná výměna oken, přišla dcera paní Hradecké s tím, že se nové rámy nějak divně kývají. Při bližším zkoumání se ukázalo, že rámy velkých oken visí jenom na čtyřech šroubech, že dělníci vylomili parapety a bez opravy je volně položili zpět a že nově osazená okna netěsní. Prostě odfláknutá práce, jakou po sobě řemeslníci občas zanechají. Paní Hradecká proto zavolala do firmy Euro Jordán, která výměnu prováděla, a požádala o nápravu. Zástupci firmy přijeli, sepsali na místě protokol o vadách a přislíbili, že okna opraví. Jenomže se nic nedělo. Po měsíci jenom znovu přijeli zástupci firmy a opět se opakovala situace se sepsáním protokolu. „V tu chvíli mi začalo docházet, že jenom kličkují, a že pokud chci mít doma pořádná okna, čeká mě tvrdá bitva,“ vzpomíná paní Hradecká.

Objednala si soudního stavebního znalce, který odhalil, že problém není jenom ve špatně odvedené práci, ale také v tom, že namontovaný typ oken vůbec není určený pro byty, ale pro nevytápěné prostory. Námitky paní Hradecké potvrdila i Česká obchodní inspekce, která uložila firmě tři pokuty (za klamání zákazníka, nekalé obchodní praktiky a nedodržení reklamačních postupů). A protože ani potom nikdo nedorazil okna opravit, dala paní Hradecká celou věc k soudu.

Jenomže šéfy firmy vzpoura jedné ženy z hanspaulského domu nijak nevzrušila. Nahrávalo jim to, že k soudnímu jednání nedošlo ani rok po podání žaloby. Situace paní Hradecké byla navíc o to složitější, že sousedé z hanspaulského činžáku se k jejímu tažení za nápravu nekvalitně provedené práce nechtěli přidat. „Jsou to starší lidé. Okna si zčásti opravili na vlastní náklady. Radši se smíří s daným stavem, než aby šli do konfliktu,“ vysvětluje paní Hradecká. Ona se však rozhodla dotáhnout svůj spor za každou cenu do konce a obrátila se – jak už to v podobných případech bývá – na televizi.

Teprve tehdy se věci začaly hýbat. Ani při návštěvě novinářů sice zpočátku nechtěli šéfové firmy o nějaké nápravě ani slyšet. Po hodinové diskusi ale majitel firmy paní Hradecké rychle nabídl kompletní výměnu oken za nejnovější typ, plus všechny související práce a úhradu škody a nákladů v souvislosti se soudním řízením. Pod jedinou podmínkou – že se chystaná reportáž nebude vysílat. Paní Hradecká souhlasila. Ale dala si svoji podmínku: reportáž se vysílat bude. Dodnes trvá na tom, co tehdy řekla na televizní kameru: „Musí se to odvysílat, aby lidi věděli, že se mají svinstvům bránit a nemají si nechat nadělat na hlavu,“ potvrzuje i dnes. Okny jí kvůli tomu pořád do bytu táhne.

Dnes celá věc leží u soudu v Břeclavi, pod který firma Euro Jordán spadá. Po dvou a půl letech od podání žaloby se ale soud vyjádřil tak, že žalobu zamítá, protože není jasné, co přesně paní Hradecká chce, když požaduje odstranění závad výměnou za okna, která odpovídají platným českým technickým normám. Proti rozhodnutí soudu se proto odvolala. „Je mi jasné, že se nápravy hned tak nedočkám, když vidím, jak to soud v Břeclavi řeší,“ míní paní Hradecká. „Kdo ví, jak to nakonec dopadne, když se navíc teď ve firmě změnil jednatel, možná se nebude s kým soudit. Ale já ze zásady z boje neutíkám,“ dodává. A toto krédo podle ní stojí za to.