V deseti letech by děti měly znát velikost úhlu mezi hodinovými ručičkami, když jedna ukazuje 9.45 a druhá 10.05 hodin, v osmé třídě by měly umět používat Pythagorovu větu a o rok později vypočítat objem osmihranné bonboniéry. Tedy alespoň podle nových vzdělávacích standardů, které v uplynulých deseti letech vynesly německé školství nad evropský průměr. Úspěch přinesla následující trojkombinace: založení centrálního institutu pro kvalitu vzdělávání, který problémy analyzoval, tlak z Berlína na jejich řešení a jednoduché zlepšováky v regionech. To vše katapultovalo německé žáky v PISA během deseti let v jednotlivých oborech minimálně o pět příček výše.
Po zveřejnění výsledků prvního testování v roce 2000 zavládlo v Německu zděšení. „Naši žáci jsou hloupí,“ titulkovaly tehdy všechny noviny, protože Německo skončilo ve všech oblastech pod evropským průměrem. Ačkoli školství je u našich sousedů v kompetenci jednotlivých spolkových zemí, dali experti na všech úrovních hlavy dohromady a začali vymýšlet, jak žáky na mezinárodním žebříčku posunout o pár stupínků nahoru. Německo je od té doby jedním ze států, jejíž žáci se v uplynulých deseti letech výrazně zlepšují.
Německý trik se dá shrnout do několika bodů – definovat centrální vzdělávací standardy, protáhnout výuku do celého dne (Německo investovalo miliardy eur na přestavbu školních budov, aby mohly nabízet celodenní program), zlepšit vzdělání učitelů, ale především zvýšit autonomii…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu