Anketa: Jaký je váš názor na zvolení Dominika Duky novým pražským arcibiskupem?

DANA NĚMCOVÁ

psycholožka

Dominika Duku jsem si již před jeho volbou dovedla velmi dobře představit v tak náročné funkci, jakou post arcibiskupa obnáší, a proto jeho zvolení z dalších možných adeptů považuji za nejlepší volbu. Důvodů je několik: je přiměřeného věku, má zkušenosti, a hlavně je to jeden z nejschopnějších diplomatů mezi českými biskupy. V úkolech, které na něj čekají, by to mohl být právě on, kdo by se mohl zasadit například o ukončení nekonečné diskuse o restituci církevního majetku. Takže tato volba dopadla, jak nejlépe mohla.

JAN KASAL

poslanec KDU-ČSL

Jsem tomu velmi rád. Dominika Duku znám ještě z jeho předbiskupské éry a dobře vím, že je nejen vzdělaným a statečným mužem církve, ale také člověkem, který rozumí současnému světu ve všech jeho složitostech a potřebách. Velmi si přeji, aby všechny tyto vlastnosti mohl i coby primas český po dlouhá léta osvědčovat. Určitě bude pokračovat v dobrém díle svých předchůdců, kardinálů Josefa Berana, Františka Tomáška a Miloslava Vlka. Pevně věřím, že tak jak Dominik Duka na pražský arcibiskupský stolec usedá se srdcem otevřeným a rukou nataženou ke spolupráci, stejně otevřeně a vstřícně ho přijme i celá česká společnost.

VÁCLAV RIEDLBAUCH

ministr kultury

Nově jmenovaného arcibiskupa jsem poznal osobně loni při papežově příletu do Prahy. Byl mi okamžitě sympatický. Moc jsme si toho sice neřekli, bylo to spíše klasické první seznámení, ale věty nepadaly jen zdvořilostní. Kupodivu jsme se dostali třeba i na stav architektonicky cenných sakrálních staveb jeho diecéze, letmo jsme se dotkli nevyřešeného problému majetku církví. Pak jsem se s ním setkal ještě několikrát při podobných příležitostech a mohu jen stvrdit svůj základní pocit dobrého kontaktu a velmi pozitivního vyladění osobnosti pana biskupa. Věřím, že mé nynější korektní vztahy s panem kardinálem Vlkem, jehož si velice vážím, budou pokračovat i s jeho nástupcem.

IVAN O. ŠTAMPACH

teolog

Dominik Duka je člověkem ukázněným a střízlivým. Na vysoké místo klade kázeň a loajalitu. Vnitrocírkevní solidarita čelí v jeho pojetí neoprávněné, ale i oprávněné kritice zvnějšku. Nevynucuje poslušnost hrozbami, snaží se spolupracovníky získat argumentací a apelem na jejich dobré vlastnosti. Jeho tradicionalismus je kultivovaný a opřený o kulturní tradici a vzdělanost. Nezahrnuje podporu pověrečné, údajně lidové zbožnosti ani liturgickou pompéznost. Ani tento hierarcha na pražském stolci nebude křísit archeologické formy liturgie. Církevní ekonomické a politické zájmy bude prosazovat umírněně a bude dbát na příznivý obraz církve u veřejnosti. Jeho politické postoje budou vyjadřovány diskrétně, spíše diplomaticky.