Pomoc v přímém přenosu

Na příkladu Haiti se znovu ukazuje sporná role médií

Dvanáct hodin po zemětřesení na Haiti je svolán dvacetičlenný tým Lékařů bez hranic z celé Evropy, za dalších šest hodin už všichni sedí v turistických letadlech. V centrálních skladech v Bordeaux polykají nákladní letadla stovky tun materiálu a rolují k ranveji. Ve stejné době v pěti řídících centrech této organizace zůstávají večer stovky lidí v práci, všichni někam hekticky telefonují. Nastal důvod zmobilizovat celou obrovskou mašinerii, jakou je dnešní mezinárodní humanitární organizace. Podobné zelektrizování ospalých kanceláří se děje všude na světě – v řídících centrech Červeného kříže, WHO, UNICEF, Oxfamu, CARE, Mercy, Merlinu.

Mít aspoň stan

Je-li hlavní událost tak děsivá, jako bylo zemětřesení na Haiti, prosviští éterem kromě zděšení posluchačů a televizních diváků ještě otázka, zda by se Haiťanům nemělo nějak pomoci. A tady nastává zlomový moment pro běžného občana. Novináři hlásí, že na místo neštěstí dorazily záchranné týmy z celého světa a prioritou je zdravotnická pomoc raněným, kterých jsou v ulicích desítky tisíc.

S touto informací se lze spokojit, nebo přemýšlet, co můžu udělat já sám. V druhém případě se tu nabízí několik nevládních organizací, které za menší obnos slíbí udělat maximum. A tak posluchač odesílá obnos na inzerované konto,…