Vysmát se bídě i svým chybám

Tam je taková bouřka, že sem nemohla pracovat!“ vymlouvá se Bára Hrzánová okatě na počasí a svléká vaťák. Jana Boušková jí bez komentáře přisouvá přes stůl plechový hrnek s kořalkou a Mário Bihári s harmonikou na klíně se culí do vousů. V představení Šunen, Romale/Poslyšte, Romové, které by se klidně mohlo odehrávat v některé z nuzných chatrčí, v nichž průkopnice české romistiky Milena Hübschmannová v šedesátých letech sbírala živý romský folklor, si obě herečky hrají na romské vypravěče. A dlužno říct, že obstojí i před pravým Romem, který k tomu dělá muziku.

Vzpomínka na Milenu a Zuzanu

Zadní stěně scénické místnosti dominuje oltáříček opentlený krepovými růžemi a věnovaný romské svaté Černé Sáře. Nad hlavami herců se na šňůře houpe pár kousků prádla. Veškeré jejich dění pak z fotografií sledují dvě dnes už mrtvé ženské tváře. Jednou z nich je zmiňovaná Milena Hübschmannová, druhou zpěvačka a hudebnice Zuzana Navarová.

Po obou zůstalo silné, výmluvné a hlavně optimistické dědictví. Když trio herců nastupuje na jeviště, ze záznamu zní píseň Navarové a Biháriho „Ma dža ňikhaj“ a „vypravěči“ si potěšeně sdělují: „Slyšíš? Hrajou ji v rádiu!“ Dobrá třetina pohádek, jež v průběhu pásma zazní, zase pochází ze sbírky Romské pohádky, kterou sestavila Hübschmannová. Nejde přitom o další neumělou a trapnou nápodobu romské kultury. Patronky představení jako by…