Biografie vnuků T. G. Masaryka od Libuše Paukertové-Leharové s podtitulem Herbert a Leonard Revilliodovi a jejich zvláštní osudy má jeden zásadní problém. Neplní to, proč vznikla. Autorka na samý závěr tvrdí, že chce, aby „tato útlá knížka dala podnět k dalšímu výzkumu“ mapujícímu pravdivé osudy rodiny Masaryků. Ve finále se jí podařil opak. V říjnu o tomto titulu na stránkách Lidových novin debatovala čtveřice masarykovských odborníků a historiků. Došli k závěru, že takto se o rodině TGM psát nedá. Libuše Paukertová-Leharová totiž k objektům svého bádání přistupuje nekriticky. Tolikrát zdůrazňuje, že oba hoši byli „krásní, mladí, vzdělaní a talentovaní“, až to budí dojem spíše vlastivědné četby než seriózní historické práce.
O vnucích TGM většina české společnosti věděla jenom to, že zemřeli jako mladí na konci války. Leonard, pilot RAF, se zřítil při rutinním letu a Herbert podle úmrtního listu spáchal sebevraždu z příčin, které rodina ututlala. Autorka, vnučka prvorepublikového premiéra Udržala, práci utopila v záplavě otázek, kterými se snaží navodit dojem, že oba vnuky zlikvidovali Sověti, kteří se báli popularity masarykovského kultu v poválečném Československu. Bohužel své dohady nemá podepřené ani nepřímými důkazy.
Nemá cenu rozebírat, jestli bylo možné a psychologicky vysvětlitelné, aby Herberta zabila sovětská kontrarozvědka tak hloupě, aby ještě několik hodin žil a mohl vše prozradit. Nebo jestli bylo možné inscenovat Leonardovu leteckou katastrofu. Autorku dokonce vede obdiv k vnukům prvního prezidenta k nelogickým výrokům o tom, že Herbert nemohl zemřít vlastní rukou, protože „měl rád svoji výjimečnou rodinu“, byl „krásný, nadaný mladý muž, úspěšný ve všem, co podnikal“. Jako by sebevražda byla vyhrazena jen neschopným, ošklivým a hloupým. Jako by se postoj společnosti k rodině prvního prezidenta neposunul z bájí a mýtů směrem k serióznímu výzkumu ani o píď.
Autorčin obdivuplný přístup neshledávající na straně Masaryků ani náznak chyby a přeceňující jejich význam (proč by Sověti chtěli zabít dva mladíky, kteří byli ve své zemi známi jenom jako batolata a žádnou reálnou politickou činnost zatím nevyvíjeli?) tak bohužel nepřináší k tématu mnoho nového.
LIBUŠE PAUKERTOVÁ-LEHAROVÁ: VNUCI PREZIDENTA T. G. MASARYKA
Zdeněk Susa, 137 stran
Autor je spolupracovníkem Respektu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
