Co chtějí Ujguři

Je těžké si to představit: v ujgurské metropoli Urumči přišlo za jediný den při pouličních protestech o život více než sto padesát lidí a dalších tisíc bylo zraněno. Po loňské revoltě v Tibetu je to další důkaz, že zdánlivě nebetyčná říše středu se chvěje v základech.

Ujgursko zabírá šestinu Číny, etnicky a kulturně však patří k islámským zemím střední Asie. Tato spřízněnost má ale jiné rozměry, než na jaké je našinec z těsné Evropy zvyklý. Například když se jede do Ujgurska ze sousedního Kyrgyzstánu, musí se člověk připravit na den a noc trvající cestu starým autobusem po prašné cestě uprostřed pouště a hor. Linka končí ve městě Kašgar, kdysi jedné z perel legendární hedvábné stezky, dnes ovšem symbolu proměny Made in China.

Ulicím na nově vystavěných předměstích dominují Číňané, jejich obchody a „výzdoba“ v podobě umělých, křiklavě barevných stromů. Nejlépe je ovšem čínský vliv vidět v historickém centru Kašgaru, donedávna doméně muslimů. Z unikátního, ovšem beznadějně zchátralého centra jsou původní obyvatelé vystěhováváni pryč. Buldozery chatrné cihlové domy plošně srovnávají se zemí, aby uvolnily místo pro nová odchodní střediska ze skla a betonu.

Masivní, čínskou vládou podporované přistěhovalectví z východu Číny znamená, že podíl čínských Chanů (většinového čínského etnika) dosáhl podle cenzu z roku 2000 čtyřiceti procent, oproti šesti procentům v roce 1949. Čínští…