Hlas Libanonu

Libanonské volby překvapily klidným průběhem i výsledkem

Libanon vyvolává nejen v arabském světě dvě naprosto protikladné asociace. Na jedné straně je Bejrút centrem kosmopolitního islámu. Na druhé straně je v Libanonu koncentrováno rozštěpení celého regionu – boje tu mezi sebou v minulých letech sváděli místní křesťané, sunnité a šíité; střetávají se tu zájmy Íránu, Sýrie, Egypta, Saúdské Arábie, Izraele i Západu. Libanon už desítky let osciluje mezi sladkým životem „Paříže Blízkého východu“ a zhrouceným státem, život zvláště v Bejrútu připomíná radostné čekání na příští válku.

Předminulý víkend však libanonští voliči i politici v důležitých parlamentních volbách dostáli první ze dvou zmíněných asociací – té, která o Libanonu hovoří jako o nejliberálnější společnosti Blízkého východu. Volby totiž podle zahraničních pozorovatelů proběhly férově, účastnila se jich více než polovina Libanonců a všichni soupeři uznali jejich výsledek.

Většinu parlamentních křesel získal blok vedený Saadem Harírím, synem zavražděného dlouholetého premiéra Rafíka. Jeho Hnutí 14. března je podporováno Západem, Egyptem a Saúdskou Arábií; slučuje většinu libanonských sunnitů a část maronitských křesťanů.

Opozici dominuje Íránem a Sýrií podporovaná radikální strana Hizballáh, jejíž vůdce Hassan Nasralláh své kritiky překvapil hned po oznámení prvních výsledků. „Chci popřát každému, kdo uspěl. Těm, kteří získali většinu, i těm, kteří jsou v opozici,“ uznal radikální šíitský klerik svou porážku.

Radost Ameriky
Klidný průběh voleb překvapil už jen tím, že ještě vloni na jaře po sobě vládní a opoziční bloky v ulicích západního Bejrútu pálily ostrými náboji, milice Hizballáhu tehdy pronikly až před vilu rodiny Harírí. Hizballáh si však i po prohraných volbách udržuje ozbrojené milice, na jihu Libanonu a v částech Bejrútu ovládá svůj vlastní stát ve státě. Své vlastní bojovníky přitom mají i ostatní libanonské frakce, a tak klid v zemi zůstává závislý na tom, jestli se přední politici budou i nadále chovat stejně zodpovědně jako v minulém, povolebním týdnu.

To ostatně zmínil ve své gratulaci vítězům voleb i americký prezident Obama. „Musíte si udržet svou moc pomocí konsenzu, nikoli silou,“ varoval je před tím, aby nevládli na úkor poražených a nezadělávali tak na další konflikty. Výsledek voleb Obamu a celou americkou administrativu potěšil. Američané totiž štědře dotují rekonstrukci Libanonu po dlouhých válkách a v případě vítězství Hizballáhu by svou pomoc zřejmě výrazně přiškrtili. Takto však možná platí postřeh, který napadl komentátora New York Times Thomase Friedmanna:„V Libanonu Barack Obama porazil Mahmúda Ahmadínežáda.“