Nervózní vedení Baracka Obamy

Američtí prezidenští kandidáti Barack Obama a John McCain se v úterý střetli již ve druhé televizní debatě. Diskuse se odehrávala ve stále vypjatější atmosféře provázející pokračující propad světových burz a na pozadí rostoucích volebních preferencí demokratického kandidáta. Kdyby se volby konaly nyní, zvítězil by podle respektovaného měření webového serveru RealClearPolitics Barack Obama nejen ve všech státech s tradičně silnou pozicí Demokratické strany, ale také ve všech důležitých nerozhodných státech, včetně Floridy a Ohia, a ohrožuje Johna McCaina dokonce i v tradičně republikánských státech, jako je Indiana. Barack Obama by nyní, necelý měsíc před volbami, získal 364 volitelů proti 174 volitelům Johna McCaina. K vítězství ve volbách je zapotřebí alespoň 270 volitelů.

Podle průzkumů i hodnocení většiny amerických médií úterní debata skončila buď vítězstvím Baracka Obamy, nebo remízou. Také předchozí debata byla většinou vnímána jako mírné Obamovo vítězství, zatímco ostře sledovaná diskuse mezi viceprezidentskými kandidáty Joem Bidenem a Sarah Palinovou byla převážně hodnocena jako nerozhodná.

Mírné vítězství nebo remíza přitom hraje do karet dvojici demokratických kandidátů, která, především díky prohlubující se ekonomické krizi, zvyšuje svůj náskok. John McCain naopak potřebuje vývoj zásadním způsobem zvrátit, což se mu v úterý navzdory nečekanému návrhu státní pomoci lidem neschopným splácet hypotéky nepodařilo. Republikánský kandidát bude mít ještě jednu šanci prosadit se v přímé konfrontaci tuto středu.

V kampani se řeší ekonomika

Ekonomická témata již ovládla celou prezidentskou kampaň. Prohlubující se krize na Wall Street a schvalování nepopulárního záchranného balíčku v hodnotě 700 miliard dolarů přitom jenom připoutalo pozornost voličů k dalším ekonomickým obtížím, především zabavování domů kvůli nesplácení hypoték a celkové úvěrové krizi střední třídy.

Minulý týden byla navíc zveřejněna další nepříznivá čísla svědčící o stoupající nezaměstnanosti v zemi. Politici na svých mítincích řeší v podstatě výhradně problém zadluženosti Američanů, obtížně dostupné zdravotní péče a vzdělání nebo ceny pohonných hmot. Hrozba terorismu, živá ještě v kampani před čtyřmi lety, stojí v tuto chvíli v podstatě úplně mimo zájem obou kandidátů i americké veřejnosti.

Zahraniční politika se v běžných setkáních politiků s občany omezuje na otázku stažení z Iráku a případně na řešení situace v Afghánistánu nebo Pákistánu. Odsunutí zahraničněpolitických témat do pozadí je nepochybně jedním z hlavních důvodů klesajících preferencí Johna McCaina, rozhodujícícm faktorem je pak skutečnost, že váhající voliči považují Baracka Obamu za kompetentnějšího kandidáta pro řešení současných ekonomických problémů a přecházejí na jeho stranu. Podle měření ztratil například John McCain v posledních dvou týdnech velkou část voličů ve věku 50–65 let, kteří se obávají o osud svých důchodových investic v deregulovaném finančním systému.

Ještě nemá vyhráno

Příznivci Baracka Obamy však navzdory stoupajícím preferencím svého kandidáta upozorňují, že situace se může během následujících týdnů díky nepředvídatelnému vývoji událostí ještě zásadně změnit. Ve Spojených státech také panuje názor, že předvolební průzkumy veřejného mínění budou letos kvůli kandidatuře prvního politika černé pleti obzvlášť nespolehlivé.

Rasový rozměr listopadových voleb se v oficiálních sdělovacích prostředcích příliš nediskutuje, politici i veřejnost však v soukromých rozhovorech předpokládají, že i část tradičních bělošských a hispánských voličů Demokratické strany nakonec nebude hlasovat pro černošského kandidáta nebo že v průzkumech veřejného mínění neuvádí pravdu.