Veřejný nepřítel

Těch chybějících tři sta metrů kolejnic nekomplikuje život jenom automobilce Hyundai. Už brzy to pocítí taky všichni lidé bydlící poblíž její filiálky v Nošovicích na severní Moravě. A tíha toho imaginárního železa doléhá i na zdejší právo a občanskou společnost.

Několik aktivistů z ekologického sdružení Beskydčan totiž podalo žalobu na stavební povolení pro železniční vlečku. Ekologové tvrdí, že úřady nesplnily všechny závazné stavební předpisy. Hyundai tvrdí opak a ze sporu, který se táhne už téměř rok, se teď stává drama: továrna zahajuje provoz a bez železniční spojky na hlavní trať bude všechno – materiál dovnitř a hotová auta ven – vozit v kamionech. Takže vznikla na první pohled zcela absurdní situace: ekologové svým postupem vystavili krajinu a její obyvatele nejméně ekologickému a nejobtížnějšímu dopravnímu řešení. Zbláznili se? Jsou vyznavači zničující strategie „čím hůř, tím líp“? Nebo jak jim rozumět?

Šikana právem

Náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Pavel Drobil má ohledně chování aktivistů z Beskydčanu jasno: považuje ho za nesmyslnou obstrukci, za – jak říká – „šikanózní výkon práva“. Podle něj Beskydčan bojem proti vlečce sleduje soukromé zájmy skupiny lidí z několika okolních vesnic, jimž se nelíbí nárůst provozu nákladních vlaků po železnici mezi automobilkou a Českým Těšínem. Ekologové se tak dostávají do role veřejných nepřátel: komplikují rozjezd potřebné továrny i rozumná dopravní řešení, drží veřejnost v šachu a berou si ji jako rukojmí pro prosazení vlastních cílů.

Leo Košťál s náměstkem v jednom souhlasí: jde opravdu především o těšínskou trať a lidi kolem ní. „Obrátili se na nás lidé z vesnice Střítež, kudy mají jezdit nákladní vlaky z továrny. Představte si to – trať vede středem malé podhorské obce, kolem domků, zatím po ní jezdí jen občas lokálka. A teď tu mají jezdit každou půlhodinu těžké soupravy. To by znamenalo konec toho, jak ta vesnice vypadá,“ vysvětluje Košťál.

Jelikož zdaleka nejde jen o položení třísetmetrové vlečky mezi továrnou a stávající tratí, dospěl Beskydčan k závěru, že napojení automobilky na železnici vyžaduje novou analýzu EIA – neboli nové posouzení vlivu na životní prostředí.

„Samozřejmě, že souhlasíme s tím, aby automobilka využívala co nejvíc železnici,“ říká Košťál. „Ale máme za to, že vhodnější je jiná místní větev, přes Frýdek-Místek, která už nyní slouží pro nákladní dopravu."

Sama automobilka zdržení prací na vlečce neprožívá nijak dramaticky. „Zatím nebudeme vyrábět naplno. Ale je jasné, že náklaďáky okolní silnice a obce zatíží,“ říká mluvčí Hyundai Petr Vaněk. Beskydčanem prosazované spojení na Frýdek má prý navíc jasné nedostatky: „Jednak je o zhruba třicet kilometrů delší a pro nás nevýhodné, a potom – také nevede vzduchoprázdnem, prochází obcemi, a problém se tak přenáší jen na jiné lidi.“

Právník z Ekologického právního servisu Pavel Franc se Beskydčanu zastává: „Ti lidé požadují přezkum úředního rozhodnutí, používají naprosto legitimních prostředků. Jestli tohle někdo označuje za obstrukci, tak by měl okamžitě opustit veřejnou funkci a vrátit se na základní školu,“ vzkazuje náměstku Drobilovi. „Žijeme v právním státě a soud rozhodne, zda jsou námitky ekologů oprávněné. To je podstata věci. Bez ohledu na to, co si úředníci a kdokoli jiný v současné chvíli o aktivitách a záměrech Beskydčanu myslí.“