Sami proti velké vodě

Trpělivost došla Miroslavu Přikrylovi ve chvíli, kdy se dozvěděl, že ochrana se opět odkládá na neurčito. Stát přitom stavbu velkých hrází bránících obce na březích Bečvy proti velké vodě sliboval radnicím jedenáct let. „No a letos na jaře při dalším odkladu jsem konečně pochopil, že si musíme pomoci sami,“ říká s úsměvem Přikryl, drobný muž, který v Lipníku starostuje už druhé volební období. Povodňové přívaly z roku ’97, kdy rozběsněná Bečva porážela domy, se tu sice už nikdy neopakovaly, přesto však okraje města ohrožuje voda téměř každý rok. A někdy i dvakrát; stačí, když v horách nad městem spadne víc dešťů nebo když na jaře řeku přehradí ledy. Proto se starosta rozhodl pustit hezké sliby ze zřetele a na pomoc zvenčí už nečekat.

Přehradu nechceme

Po povodních v roce 1997, kdy Bečva v nedaleké obci Troubky zabila devět lidí, to vypadalo, že protipovodňová ochrana obcí podél řeky je otázkou jednoho dvou let. Potom se však protipovodňové plány zadrhly kvůli nejasnostem, jak velké vodě vlastně bránit. Nejdřív stát a kraj vsadily na stavbu přehrady na horním toku, kterou tu plánovali už komunisté. Oživení starých plánů, jež by si vyžádaly přeložku železniční trati a stěhování stovek lidí z jejich domovů, ovšem vzbudilo velkou nevoli místních. Tak se začal plánovat velký suchý poldr, což je v podstatě velká louka obklopená vysokou hrází,…