Slovenský zločin za 30
Asi se nedozvíme, jak bolestivé bude pro zastánce eurozóny – jakožto klubu „těch nejlepších“ – akceptovat u svého stolu od 1. ledna 2009 zástupce Slovenska, které patří v Evropě k těm chudším zemím a v mnoha oblastech specifickým.
Asi se nedozvíme, jak bolestivé bude pro zastánce eurozóny – jakožto klubu „těch nejlepších“ – akceptovat u svého stolu od 1. ledna 2009 zástupce Slovenska, které patří v Evropě k těm chudším zemím a v mnoha oblastech specifickým.
Ovšem ještě obtížnější by bylo zjistit, o čem si pár dní před klíčovým rozhodnutím o budoucí hodnotě slovenské koruny v eurozóně hovořil slovenský ministr financí Ján Počiatek s šéfy jedné z nejvlivnějších, ale také nejagresivnějších domácích finančních skupin. Ať už si s nimi na jachtě v Monaku povídal o počasí, probíhajících závodech F1 nebo jen okukoval hezké holky, jedno je jisté: byl to průšvih.
K tomu, co nekalého se mohlo na Slovensku stát a zřejmě se také stalo, se ještě dostaneme. Nejdříve se ale ohlédněme o několik let zpátky.
Překvapení
Rozhodnutí ucházet se o členství v eurozóně v roce 2009 se na Slovensku zrodilo v roce 2005. Důvodem byla jistá skepse vůči představě, že malý slovenský finanční trh by umožnil centrální bance provádět skutečně nezávislou měnovou politiku (a ne jen neustále krotit směnný kurz, tvořený na málo likvidním slovenském trhu). Tento pohled podporoval i fakt, že struktura slovenské ekonomiky se díky podpoře zahraničních investic (zejména pak příchodem automobilek) začala měnit na silnou průmyslovou zemi zaměřenou na export.
Přechod na euro se zdál být…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu