0:00
0:00
Obálka vydání 48/2007
48/2007 • 23.–30. 11. 2007

2007/48

Kultura

Truchliví zajatci rozkoše

Jan Gregor

Jean-Luc Godard označil film Radovánky (1952) za nejlepší francouzský film od konce druhé světové války. To je hodně velká poklona, ale poklony a režisér Max Ophüls šli vždy ruku v ruce.

Výtvarné umění

Jan H. Vitvar

Zajímavé výstavy

Hudba

Pavel Klusák

Hudební novinky

Do Prahy znovu a jinak

Karolína Vránková

Příští týden vydá nakladatelství Zlatý řez průvodce Prahou. Ukáže novou tvář hlavního města, která vznikala během posledních patnácti let.

Čekání na šanci

Jiří Štefek

Kapely, které takhle objíždí volné koncerty, jsou před vystoupením i po něm lidově řečeno „na nule“: za hraní sice nic nedostanou, ale na druhou stranu si neplatí zvukaře, propagaci ani další náklady, které se běžně počítají v řádu mnoha tisíc korun.

Konec digitálního masochismu

David Antoš

Technologickým nadšencům to může připadat neuvěřitelné: média starého světa mají stále přednosti, které jejich digitální alternativy neumějí nahradit.

Jak překonat strach

Jan H. Vitvar

Rodiče jeho dopisům nejdřív nechtěli věřit. Z dánské perspektivy se jim popisované drsné scény ze života amerických ghett a slumů jevily hodně nereálně. Takhle že vypadá Amerika? Spojené státy, zem nadějí a splněných přání, jejich syn popisoval jako rasistický stát plný násilí a bídy.

Dospívání mezi Íránem a Evropou

Jan Gregor

„Hlídám si své šílenství v únosných mezích, střídavě pobývám na obou březích.“ Úryvkem z textu J. H. Krchovského by se dala parafrázovat exulantská životní zkušenost Marjane Satrapiové (1969).

Novinky

Respekt

Knižní novinky

Opouštíte vesmír, na shledanou

Jaroslav Formánek

Až na konec vesmíru mířily odnepaměti lidské sny, představy i seriózní úvahy. Díky záhadným schopnostem, kterými jsou fantazie a zvídavost, později obohaceným o vědecké poznatky a technologické objevy, se člověk už dávno před vysláním prvních kosmických sond myšlenkami dokázal pohybovat v astrálním prostoru, vzdálen miliony světelných let od rodné planety.

Mitchellova skrytá hravost

Ladislav Nagy

Po několika stránkách románu by čtenář neznalý předchozích knih Davida Mitchella (1969) mohl snadno nabýt dojmu, že se jedná o autorovu prvotinu a že tu Mitchell jako mnozí před ním prostě jen využívá své zkušenosti z doby dospívání.

Neúprosná pravda války

Ján Štrasser

Vasilij Semjonovič Grossman (1905–1964) střízlivěl z iluzí o sovětském stalinismu postupně, ale vytrvale. A natrvalo.