Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu

Co nám přinese zdravotnická reforma

Vládní koalice odsouhlasila plány na největší změnu zdravotního systému za poslední roky. Zásadní změny čekají zdravotní pojišťovny, které se změní v konkurující si akciové společnosti a dostanou možnost vytvářet zisk. Pro samotné pacienty zůstane podle návrhů ministra Tomáše Julínka (ODS) zdravotní pojištění i nadále ve výši 13,5 procenta platu. Množství léků a zákroků, které do něj dnes spadají, se ale sníží zhruba o tři procenta. O tom, co pojišťovna hradí bezplatně, by na druhou stranu měli být pacienti informovaní mnohem lépe než dosud: „standardní péči“ bude jasně vymezovat zákon. Když bude chtít pacient něco lepšího, mohl by oproti dnešku ušetřit, namísto celé částky zaplatí třeba za kvalitnější umělý kloub jen rozdíl mezi požadovanou a standardní variantou.

Komunisté vybojovali sídlo

Další kolo soudní pře o lukrativní sídlo komunistů v centru Prahy vyznělo ve prospěch KSČM. Městský soud v Praze zrušil verdikt nižší instance a prohlásil, že firma Poste-Re nemůže nutit komunisty k prodeji budovy, přestože se k tomu dřív zavázali. KSČM se tak podařilo vybruslit z nevýhodné smlouvy, kterou uzavřel její bývalý místopředseda Václav Exner. Soud dal za pravdu argumentaci komunistů, že se nejednalo o smlouvu, ale o „nabídku k prodeji“. Podle připravené dohody měla KSČM svoji budovu v ulici Politických vězňů prodat za 410 milionů korun. Tržní hodnota takové nemovitosti je ale podle odborníků mnohem vyšší.

Soud rozhoduje o Mlynářovi

Vrchní soud v Praze začal projednávat odvolání exministra informatiky a bývalého člena US-DEU Vladimíra Mlynáře proti lednovému verdiktu Městského soudu v Praze, který ho poslal na pět a půl roku do vězení za to, že chtěl stát údajně připravit o několik milionů korun. Podstata případu spočívala v tom, že Mlynář ještě coby ministr informatiky změnil státní firmu Testcom, podřízenou přímo jeho úřadu, v běžnou obchodní společnost, aby tak začala prosperovat. Když se tak stalo, převedl na nový podnik z ministerstva sedm a půl milionů korun a svěřil ho soukromým manažerům s tím, že veškerý zisk pak půjde do kasy ministerstva informatiky. Jenže přesně takový postup zákon zakazuje. Rozpočtová organizace, tedy ministerstvo, nesmí zakládat žádné výdělečné firmy kvůli možnému střetu zájmů a kontrole nad tokem peněz ze státní kasy. Když na to Mlynáře upozornil tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD), Mlynář firmu obratem zrušil a všechny peníze se vrátily zpět do kasy jeho úřadu. I když u soudu prokázal, že se nechtěl tímhle krokem nijak obohatit, městská soudkyně Silvie Slepičková ho uznala vinným.

Mlynářův žalobce nyní u odvolacího vrchního soudu prohlásil, že šestiletý verdikt nad bývalým ministrem je „nepřiměřeně přísný“, a proto bude požadovat jeho zmírnění na půlroční podmínku. Jestli půjde Mlynář do vězení či dostane podmínku nebo bude úplně omilostněn, nebylo v době uzávěrky tohoto čísla ještě rozhodnuto.

Opatrná vláda zlobí ekology

Topolánkova koaliční vláda se minulý týden dohodla, jakým tempem se bude v Česku v dalších letech zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny. Zdejší ekologové její rozhodnutí označují za faktické zbrzdění „zeleného průmyslu“.

Za třináct let, tedy do roku 2020, má totiž tento podíl stoupnout z dnešních zhruba pěti procent jen zhruba na 8,6 procenta. Tento závazek České republiky představí ministři v prosinci v sídle Evropské unie v Bruselu. V celé Evropské unii by měl podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny do roku 2020 růst daleko rychleji. Podle již přijatého závazku se má zvýšit na dvacet procent.

„Vláda navrhuje dupnout na brzdu a výrazně zpomalí zdejší rozvoj zeleného průmyslu,“ tvrdí aktivisté z Hnutí Duha a Sdružení Calla, kteří proti postoji Topolánkova kabinetu nejhlasitěji protestují. Svoje tvrzení přitom opírají o již vypracovanou studii Bursíkova ministerstva životního prostředí, podle které může Česko v roce 2020 vyrábět z obnovitelných zdrojů přibližně třináct procent současné spotřeby energie.

Kabinet zase protiargumentuje tím, že jde o „utopickou představu“, protože maximum je ne víc než devět procent. A to hlavně vzhledem ke geografické poloze země i struktuře jejího průmyslu. „Každý zde přece ví, v jakém místě leží Česko, kde vítr fouká, kde sluníčko svítí a do jaké míry jsme vyčerpali potenciál vody,“ hájí postoj Topolánkova kabinetu jeho vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra (ODS).

Mušaraf bez uniformy

Pakistánský Nejvyšší soud potvrdil platnost říjnových prezidentských voleb, v nichž byl do nejvyššího úřadu zvolen Parvíz Mušaraf. Volbu již dříve napadla opozice s tím, že volba vrchního velitele ozbrojených sil prezidentem je protiústavní. Nejistý výsledek posouzení stížnosti Nejvyšším soudem byl zřejmě hlavní příčinou, proč generál Mušaraf vyhlásil těsně před očekávaným rozhodnutím v zemi výjimečný stav, v jehož rámci odstranil soudce, kteří vystupovali proti němu. Mušaraf tak odstranil poslední překážku, která mu bránila ve složení prezidentského slibu a slíbeném odchodu z čela armády. V lednu by se v Pákistánu měly konat parlamentní volby. Zda bude výjimečný stav do té doby odvolán není jasné.

Vyšetřování Jacquesa Chiraca

Boží mlýny melou pomalu, ale jistě! napadlo minulou středu určitě nejednoho Francouze. Poprvé v dějinách republiky začal být totiž soudně vyšetřován bývalý prezident. V tomto případě Jacques Chirac, jemuž chce justice dokázat, že v letech 1977–1995, kdy působil ve funkci starosty Paříže, vytvořil nelegální systém financování desítek svých přátel a členů tehdejší politické strany Sdružení pro republiku (RPR). Tito lidé, a vyšetřující soudce má v rukou jejich svědectví, byli fiktivně zaměstnaní radnicí a reálně placení z jejích finančních fondů. Ve skutečnosti však vykonávali úkoly pro stranu RPR anebo pro samotného Chiraca, kterého až do letošního května před soudním vyšetřováním chránila prezidentská imunita.

Napjaté Kosovo

V nedělních parlamentních volbách v Kosovu zvítězila Demokratická strana Kosova někdejšího povstaleckého velitele Hashima Thaçiho. Ten bezprostředně po zvolení prohlásil, že Kosovo vyhlásí krátce po 10. prosinci, kdy má skončit vyjednávání Ruska, EU a USA o budoucnosti bývalé srbské provincie, jednostranně samostatnost. Spojené státy již dříve potvrdily, že podporují samostatnost Kosova stejně jako většina členských zemí EU. Některé evropské státy se však obávají jednostranného kroku, který by mohl destabilizovat situaci na Balkáně a vytvořit precedens pro národnostní skupiny v jiných zemích usilující o samostatnost. Mezi hlavní odpůrce jednostranného kroku patří Španělsko, Slovensko, Řecko či Kypr.

Ukončení jednání s kolumbijskými FARC

Téměř tři měsíce se snaží kromě kolumbijské vlády také venezuelský prezident Hugo Chávez o humanitární výměnu zajatců s levicovými povstalci, tzv. FARC. Chávez se aktivně snaží vystupovat jako mezinárodní autorita a domluvit výměnu. Jedná se asi o padesát zajatců, kteří byli uneseni, mezi nimi jsou tři Američané a bývalá prezidentská kandidátka Ingrid Betancourtová. Minulé úterý se sešel Hugo Chávez v Paříži s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a jednali spolu mimo jiné i o možnosti osvobození Ingrid Betancourtové, která je francouzského původu. Chávez ovšem marně slibuje důkaz o tom, že zajatci žijí. Minulý týden tedy kolumbijský prezident Álvaro Uribe oficiálně Chávezovo neúspěšné angažmá ukončil.

Respekt

Pražský magistrát chce dostat co nejvíc pacientů z psychiatrických ústavů. Místo lůžek ve velkých „blázincích“ se rozhodl nabízet alternativní péči, která vrátí pacienty zpět do domácího prostředí a dá jim šanci na integraci do společnosti. V příštích pěti letech se zruší část lůžek v ústavech, které vedení radnice označuje za drahé a neefektivní.

Despekt

Strana zelených není schopná ani téměř dva měsíce po odstoupení své ministryně školství Dany Kuchtové najít za ni náhradu. S novým jménem měl po předchozích marných pokusech přijít minulý týden tým expertů předsedy strany Martina Bursíka, ale zelení se na novém kandidátovi opět neshodli.