Editorial

Uvnitř sociální demokracie se dějí překvapivé věci. V Moravskoslezském kraji uzavřeli spojenectví dlouhodobí rivalové Jaroslav Palas a Lubomír Zaorálek. Není to tak dlouho, co si nemohli přijít na jméno, protože Zaorálek kritizoval mocný svět Miroslava Šloufa a podezřelé obchodní manévry kolem něj. Bývalý ministr zemědělství Palas byl jedním z hlavních protagonistů tohoto světa. Dnes je ale vše zapomenuto a Zaorálek pomáhá Palasovi v návratu do politiky – má být kandidátem ČSSD na hejtmana. Proč nás tento comeback má zajímat, si můžete přečíst v článku Ondřeje Kundry.

Cestu k moci lidem, jako je Šlouf či Palas, nepřímo otevřela událost, která se odehrála před deseti lety. Pád středopravé vlády kvůli falešným sponzorům změnil vnímání politiky u veřejnosti, pravidla fungování politických stran a vlastně politiku jako takovou. Přineslo to i několik paradoxů, například že tehdejší premiér Václav Klaus kvůli krizi spadl na dno, aby se později díky stejné krizi dostal až na vrchol zdejší politiky.

Rušnému podzimu roku 1997 věnujeme hlavní text, který napsali Marek Švehla a Jaroslav Spurný. A jak se budete moci přesvědčit, je to stále velmi živé téma. V tomto čísle také najdete výjimečnou přílohu v podobě papírové vystřihovánky, ze které si můžete složit dioráma tzv. sarajevského atentátu. Skládanka se váže k televiznímu dokumentu, který natočili Radim Procházka a Petr Fischer. Premiéra snímku je 29. 11. na ČT 2 ve 20 hodin.

Svým způsobem s českou politikou souvisí i rozhovor Jaroslava Formánka s francouzským historikem Ferrem. Ukazuje totiž, jak je nutné si stále klást otázky, a to dokonce o obecně známých věcech. „Dvacet let jsem historii přednášel, vyučoval. Což znamená, pečlivě vykládal obsah prostudovaných knih, aniž bych k nim byl nějakým způsobem kritický. Pak jsem se ocitl v Alžírsku a na gymnáziu přednášel o takzvané pacifikaci této země. Náhle se přihlásil jeden alžírský student a říká, pane profesore, ale tak to není.“ Krátká poznámka studenta vyvolala otázky, takže opustil dráhu učitele a vydal se sám pátrat v historii.

Vážené čtenářky a čtenáři,

příjemné čtení vám přeje

ERIK TABERY