Událost v umění
Vydobyla si renomé jako malířka Romů, oživila zapomenuté umění nástěnné malby a přála si, aby se její domek v Telči posmrtně změnil ve stálou expozici celého jejího díla.
Vydobyla si renomé jako malířka Romů, oživila zapomenuté umění nástěnné malby a přála si, aby se její domek v Telči posmrtně změnil ve stálou expozici celého jejího díla. Zatím se však tvorba Míly (Bohumily) Doleželové (1922–1993) nachází v rukou desítek soukromých vlastníků a galerií a přístupná je jen sbírka jejích obrazů s náboženskými motivy. Dluh jejímu obrovskému talentu se teď snaží splatit Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě a to hned dvojím chvályhodným způsobem – retrospektivní výstavou a vydáním vůbec první monografie.
Narodila se v Prostějově v rodině kancelářského úředníka a švadleny. Otec, kterého si zaměstnavatelé zprvu chválili jako příkladného pracanta, propadl alkoholu, a podvyživené dívce nezbylo než se kamarádit s dětmi kramářů a Cikánů z chudinské čtvrti. Mezi ní a lidmi v nouzi už bude vždycky panovat shoda: i s prázdným žaludkem se dá žít naplno.
Odmala čmárala křídami na zdi domů – na dítě nezvykle velké – barevné kompozice, a i když se z existenčních důvodů vyučila modistkou, chtěla malovat. V osmnácti utekla z domova a v roce 1946 ji přes komplikace způsobené nedostatečným středním vzděláním přijali na pražskou Akademii výtvarných umění. V atmosféře dominantního socialistického realismu i ona zprvu vytváří banální výjevy z hutí a ze stavby Stalinova pomníku. Už tehdy si ale politruci všímají, že tváře Míliných úderníků „neodpovídají výrazu našich pracujících lidí“.
Odchodem z Akademie se od…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu